Světový den vody 2018

12. března 2018 v 22:30 | Až budete zase lkát, v jaké to žijeme společnosti, jak špatně se o nás stát stará, uvědomte si, čím splachujete záchod – pitnou, zdravotně nezávadnou vodou! |  - - pitná voda
Zde na chuchle.blog.cz jsme se od vzniku tohoto blogu
Z dalšího textu je zřejmé, že i přes naše katastrofická varování
se chuchelští starostové a zastupitele problematice kolem ní nevěnovali.
Naopak se rozhodli - bez náhrady - zlikvidovat naše dva historické prameny.
A to byla zásadní chyba, která se našim dětem, následovníkům, nevyplatí.
Pitné vody bude stále méně, globální oteplování atd..
V této souvislosti lze ještě vzpomenout na slova předních evropských politiků, odborníků,
kteří zdůrazňují, že vody je třeba si začít vážit a přejít na modernější metody jejího využívání. Václav Burle


Od roku 1993 se 22. březen, na návrh Organizace spojených národů, slaví jako Světový den vody. Cílem této mezinárodní akce je upozornit na význam vody pro lidstvo a upozornění na udržitelné řízení zdrojů sladké vody. Pro většinu z nás je to jen obyčejná voda, ale ve skutečnosti je to neobyčejně podivná substance, která spolu se zemskou atmosférou tvoří základní podmínky pro existenci života na Zemi. Thalés z Milétu, považovaný za zakladatele řecké filosofie (6. století před n.l.), považoval vodu za základní element své kosmologie. Jeho následovníci přidali k vodě další tři elementy: oheň, vzduch a zemi, a tento princip založený na čtyřech alchymických elementech trval až do doby Isaaca Newtona (1643-1727). I když dnes víme, že voda není elementem v pravém slova smyslu, že ji lze rozložit na vodík a kyslík - skutečné elementy, tedy chemické prvky, nic to neubralo na významu vody pro existenci života na Zemi.

Pro život sám je nejdůležitější voda v kapalném stavu, kterýžto stav za normálních podmínek atmosférického tlaku zaujímá voda při teplotách od 0 do 100 °C. Voda je trvalým či přechodným životním prostředím pro velké množství organismů, ale také nezbytnou součástí jejich těl, tedy jejich vnitřního prostředí. V tomto vodném prostředí se odehrávají všechny biochemické reakce, charakteristické pro živou hmotu. Vznik života na Zemi a jeho další rozvoj je úzce spjat s existencí kapalné vody. První oceány se na Zemi objevily asi před 3,8 miliardami let, když původně žhavá planeta vychladla natolik, že vodní pára v její atmosféře mohla kondenzovat a přeměnit se v kapalinu.

Množství vody na Zemi je obrovské a pravděpodobně je mnohem větší než na ostatních planetách sluneční soustavy. Je to neuvěřitelných 1,232 miliard trilionů litrů! Mohlo by se proto zdát, že o vodu neměl člověk nikdy nouzi a nikdy ji mít ani nebude. Je tomu skutečně tak? Světové oceány vytváří souvislý obal planety Země, který pokrývá 71 % povrchu. Voda všech oceánů a moří představuje 96,54 % celosvětových zásob. Tato voda je však slaná a pro konzumaci člověkem nevhodná. Obsahuje kolem 35 promile rozpustných solí (35 g/litr), převážně chloridu sodného, chloridu hořečnatého a síranu hořečnatého. Sladké vody je na Zemi pouze 2,35 %. I tak je to úctyhodné množství, celých 48 milionů km3, ale z toho je zhruba polovina vázána v ledu v polárních oblastech zeměkoule, tedy pro praktické využití téměř nedostupná. Ze bývajícího množství sladké vody připadá 23,4 milionu km3 na vody spodní a v řekách a jezerech zbývá pouze 190 000 km3 sladké vody. Když z tohoto množství vody odečteme jednu desetinu, která připadá na močály a bažiny, zjistíme, že řeky a jezera představují jen asi 1 % veškeré sladké vody a kolem 0,001 procenta veškeré vody na zeměkouli. Ještě pořád se Vám zdá, že máme na Zemi vody dostatek?

Bilance využitelných zásob se ještě zhorší když uvážíme, že ne každá sladká voda je pitná, tedy zdravotně nezávadná. Abychom ji mohli bez obav pít, musíme ji složitě upravovat a její nezávadnost neustále kontrolovat. Tedy pokud žijeme ve společností, která je dostatečně bohatá a technicky vybavená. Přístup ke zdravotně nezávadné vodě má jen část lidské populace. Pro více než miliardu lidí je zdravotně nezávadná voda nedostupná. Nejhorší je situace v subsaharské Africe a některých částech Asie. Nedostatek pitné vody, spolu s nedostatečným hygienickým zázemím, má zásadní dopad na zdraví lidí a dětskou úmrtnost v mnoha rozvojových zemích. Až budete zase lkát, v jaké to žijeme společnosti, jak špatně se o nás stát stará, uvědomte si, čím splachujete záchod - pitnou, zdravotně nezávadnou vodou!

Voda má hodnotu nejen ekonomickou, ale i ekologickou. Zatímco světová populace roste, množství využitelné vody stále ubývá. Podle odhadu Organizace pro výživu a zemědělství (FAO) klesly ve 20. století zásoby vody v Evropě o třetinu, v Asii o tři čtvrtiny a v Africe o dvě třetiny. Rozdíly mezi zásobami vody a její spotřebou se neustále prohlubují. Značná část polutantů unikajících do životního prostředí pochází ze zemědělství, které ve snaze vyprodukovat dostatek potravin pro stále rostoucí populaci, produkuje také stále více nebezpečného odpadu, který zasahuje i vodní zdroje. Pitná voda se stává strategickou surovinou a v mnoha oblastech světa je vzácná. Ročně umírá na choroby způsobené kontaminovanou vodou a špatnou hygienou (zejména průjmová onemocnění a malárie) 3 miliony lidí, z nichž 90 % jsou děti do pěti let. Jedním z cílů usnesení OSN (Rozvojové cíle tisíciletí) je zajištění přístupu k pitné vodě. Evropská unie vyhlásila v roce 1969 ve Štrasburku tzv. Evropskou vodní chartu, která respektuje, že voda nezná hranic, je společným majetkem, jehož hodnota musí být uznávána všemi státy. Povinností každého státu a jeho občanů je proto užívat vodu účelně a ekonomicky. Evropská vodní charta dále vyhlašuje, že bez vody není možný život. Voda je drahocenná a pro člověka ničím nenahraditelná surovina. Zásoby sladké vody nejsou nevyčerpatelné a je proto nezbytné tyto zásoby udržovat, chránit a podle možnosti rozhojňovat. Znečišťování vody způsobuje škody člověku a ostatním živým organismům, závislým na vodě. Jakost vody musí odpovídat požadavkům pro různé způsoby jejího využití, zejména musí odpovídat normám lidského zdraví. Po vrácení použité vody do zdroje nesmí tato voda zabránit dalšímu jeho použití pro veřejné i soukromé účely. Pro zachování vodních zdrojů má zásadní význam rostlinstvo, především les.
Jiří Patočka
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Afrika a Chuchle | 13. března 2018 v 0:57 | Reagovat

Pane Burle, tak na záchodě nesplachujte a určitě tím pomůžete subsaharské Africe.
Poraďte sousedům,jak recyklujete vodu vy, ať tu dešťovou, tak tu pitnou? Třeba tím ukážete cestu i ostatním občanům, jak na to. Nejlepší je osobní příklad. Používáte na splachování, třeba dešťovou vodu, máte doma čističku, nebo snad cihlu v nádržce ? Poraďte

Robert Pořízek

2 Václav Burle | 13. března 2018 v 10:15 | Reagovat

[1]: Nechápu na co se ptáte? Nebo vy snad nevěříte, že pitné vody je ve světě, ale i v České republice, stále méně? Protože vy jste znám tím, že jste kniha nepopsaná, tak jen pro vás uvedu několik  příkladů.

Již několik let se v Čechách, ale i na Moravě, ve Slezsku, na všech nejen státních úrovních projednává nutnost výstavby nových přehrad zejména pak na pitnou vodu. Proč asi? Co myslíte? Je to bohužel nutnost, í když se tím zničí nejkrásnější kouty českomoravskoslezské přírody. Budou se muset zbourat i vesnice, osady.

PItná voda pro Prahu to jsou především přehrady. Dojeďte se na některé podívat. A co uvidíte? Vody je v nich oproti minulým rokům převelice málo. Podobně je to po celé republice.

Existují také spodní vody. A ty jsou nejen co do množství pod limitem, jsou ale i chemicky znečištěné.

Doufám, že vám to jen tak letem světem stačí k vysvětlení.

Splachování toalet v naší obci je zcela nepodstatné. Vy se díváte na hajzl, my inteligenti se díváme dále do budoucnosti pro blaho nejen chuchelských občanů. Ty dva chuchelské zastupitelstvem a starosty zlikvidované prameny nás jednou příjdou hodně draho.

Já vím, že pro vás je Afrika hodně daleko. Víte ale například, že se tam ve velkém vozí voda i z České republiky?

Jihoafrická republika je na tom již tam zle, že tam začíná být pitná voda na příděl. Ale to se nedávno stalo i na mnohých místech naší republiky. Nedávno třeba v Dejvicích. Pro nás chucheláky, když máme prameny, není dobré na pražský vodovodní řád spoléhat. Nejlepší by bylo ty naše prameny obnovit a zakonzervovat. To vy ale pane Roberte nikdy nepochopíte. Chce to se více o obecní věci a o blaho chucheláků více zajímat. A to by jste měl činit především vy. Proč by jste se jinak stal zastupitelem???  Nedávno jsem se vás ptal co jste jako zastupitel pro Malou a Velkou konkrétního udělal. zatím jste nám neoodpověděl.

3 Proč se v Malé pokazila kvalita vody? | 13. března 2018 v 22:06 | Reagovat

Zde na chuchle.blog.cz je hodně článků o Mariánskolázeňském pramenu v Malé Chuchli. V minulosti z něho tryskala kvalitní pitná voda. A dnes je pro lidské zdraví nebezpečná, nekvaliní.

Přírodní pramen dokonce občanům Malé sloužil jako jedíný zdroj pitné vody. Co se od té doby změnilo, že voda je k pití nezpůsobilá?

Nad pramenem vyrostla obrovská skládka nejen komunálního odpadu, který se tam svážel z celé Prahy. Do vodoteče směřuje i dešťová voda z nedaleké dálnice Plzeň - Brno - východ republiky.

K tomu se ještě přidala chemie, kterou zemědělci aplikují na výše položená pole. A je dokonáno. A tak se děje po celé České republice.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama