Prosinec 2017

Fotografujete? Tak se pojďte s námi toulat

30. prosince 2017 v 16:19 | Pro tento blog hledáme nekonečné množství fotografů, psavců, scénáristů, kameramanů, střihačů a další profese. Přidejte se! |  Okem objektivu
Nejezdíme pouze do přírody. Touláme se i Prahou, navštěvujeme ateliéry význačných Mistrů, výstavy, galerie, ale i daleké kraje. Příští rok opět vyrážíme do Alp. A to přes Německo, Rakousko, Švýcarsko, Itálii. Končíme ve Francii. A i vy můžete být při tom. Levně a dokonale. Na nic nečekejte a přidejte se.

Obstarat zajímavé prostředí, historické předměty, ale i překrásná děvčata, není zas tak nemožné jak to může na první pohled vypadat. Je to pouze otázka chtění. Kdo chce, tak si všechna svá přání splní.

Neměli bychom začít kulturně žít i v naší milované vísce? Když to umí v okolních obcích, tak proč ne i my. Co nám v tom brání? Stačí zakoupit za pár šupů závěsný systém, např. do kulturního domu, a je hotovo, vymalováno. Proč je z hlediska vedení obce, tak obrovský nezájem? My ale víme, že již je zaděláno na změnu. Teď by to jen chtělo, vážení občané, občanky, jen i od vás projevit zájem...


Fotografie jsme v minulém roce nasnímali v jednom nejmenovaném chuchelském skladu...

Alpy v minulém roce. A tady se můžete toulat i vy...

Černošická lávka je otevřená a je z ní zajímavý pohled

27. prosince 2017 v 23:17 | Po tragédii v Troji můžeme konstatovat, že lávka v Radotíně bude otevřena minimálně do roku 2020. V Troji už je náhradní doprava za pomoci přívozu. |  Aktuality
To by jeden ani nevěřil jak ta černošická lávka je hodně využívaná. Naopak smíchovský železniční most je uzavřen na neurčito. I zde lze využít přívozu...


Neustále někdo přes ní pospíchá. Nejsou to jen turisté, cyklisté, ale i trempové, majitele chat osady Kazín a přilehlých campů. Nemálo lidiček se pohybuje z Lipenců a dokonce od Zbraslavi. Bez této lávky by mnozí měli i dopravní problémy.
Pod lávkou je historický jez, který opraven z evropských peněz Za pozornost stojí zejména rybí přechod. Ten je dokonalý. Součástí splavu je i elektrárna. Určitě ale není schopna nahradit chuchelské větrníky.


Od černošického vlakového nádraží je zajímavá procházka do Radotína (5 km) a dále až do Chuchle. A je zde opravdu na co se dívat. Zajímavé je, že tady jsou i staré stromy. Chuchle si je u řeky vykácela s tím, že je nahradí nová výsadba. To se ale bohužel do dnešních dnů od povodní neuskutečnilo. Cestou můžete vidět nutrie a dokonce kromě koz i klokana, možná i bobra. Tak proč toho nevyužít. Chůze je nejlepší metodou po vánočních a novoročních svátcích. Jak jinak ze sebe dostat ta plná přežraná břicha....


Vědí rodiče do jakého ovzduší se jejich děti vrátí z prázdnin?

27. prosince 2017 v 22:04 | Podle odborníků je řešením technika, čidla, která koncentraci oxidu uhlličitého průběžně sledují. Jakmile přístroj zapípá, učitel ihned prudce a dlouhodobě vyvětrá. A to do okamžiku než čidlo upozorní, že vše je opět v pořádku.... |  Škola
Po celé České republice státní hygienické stanice a další pracoviště kontrolují ovzduší ve třídách, školách. Výsledky jsou varující. A jak si stojí základní škola ve Velké Chuchli. Ví to někdo? Dostaneme jasnou a srozumitelnou odpověď? A jaké ovzduší je v těch nových školních buňkách? Více ZDE!!!



Na návštěvě na statku u Klánů.

27. prosince 2017 v 12:57 | Trvalo to hodně dlouho, než se lidem začal vracet majetek jejich předků. Ti chuchelští mohou být na své potomky hrdí. Všem se daří jej s láskou renovovat a co je také důležité k celoročnímu obývání. Tak ať se jim i nadále daří.... |  - - U Klánů

Nejmladší rodině rodu Klánů přejeme nejen do nového roku, ale i do těch dalších, až do skonání světa, vše nejlepší a hlavně to zdravíčko...

Je chvályhodné, že Mgr. Pavel Klán, I. místostarosta obecního úřadu, pojal renovaci statku se zachováním jeho historických částí. Když vstoupíte do dvora, tak vás musí napadnout, že tady by byl zajímavý skansen nejen chuchelských statkářů. Takové malé a neformální muzeum např. historických zemědělských strojů a jejich pomocníků....

Na štítě domu je letopočet 1929. Statek Klánů je ale starší. Škoda, že neznáme jeho historii. Hospodářské dvory byly v obci prvními nemovitostmi.
Tak dlouho jsem si chtěl s paní Klánovou o jejím rodu popovídat až odešla na věčnost.
V souvislosti s její památkou zdůrazněme, že stát, obec, se k ní zachovaly macešsky. Ale tak řádili komunisté po celé republice. Škoda, že jsme jí na její poslední cestě nezazvonili umíráček. Ale my to napravíme a dodatečně jí ještě zazvoníme.

Podobně to dopadlo i se statkem Čejků. Než jsem se i zde rozhoupal, tak nemovitost je opravena na trvalé bydlení. Na paní Čejkovou a jejího syna si ještě dobře pamatuji. I oni neměli po roce 1948 snadný život.

Syn byl velký milovník tažných koní. Ten jeho pár byl překrásný, neměl chybu. A on když přijížděl z pole obcí je také uměl s láskou lidem představit. Uvedl je do klusu a ty jejich kopyta na dlažbě překrásně zpívala. A my spratci jsme kolem koní, žebřiňáku, valníku, pobíhali a koně mu tím plašili. To prásknutí biče ještě dnes na svém hřbetě cítím. To by jste nevěřili jak to bolelo.

Po průchodu bránou se vám otevře pohled na historický dvůr. Jak postupujete krok za krokem dál, tak se vám otevírají nové fantastické pohledy.
Pan Pavel Klán mohl vše zbourat a vybudovat moderní nemovitost se zahradou. Bohudík to neudělal. Za to zachování minulosti mu musí patřit dík nás včech. Bude tady ještě ale práce, jak se říká, jako na kostele. Nepůjdeme na brigádu? Co si takhle vysázet na jeho zahradě stromy. Co rodina, co dítě. to jeden strom?

Statek, tak jako i ty ostatní v obci, jsem jako kluk znal do poslední skuliny. A mnohdy se děly věci, které i po těch dlouhých letech nejsou pěkné na vzpomínky.

Ivan, který má opodál po rodičích vilku, byl Klánů příbuzný a každou chvilku svojí tetu, paní Klánovou, navštěvoval. Jednou vyhnal pěkně tlusté vyžrané prase na dvůr. A my jsme se snažili ho chytit a svými zadky osedlat. A dařilo se. Pěkně jsme se projeli. To ale jen do okamžiku než nás teta z okna zahlédla. Pak to byl velký šrumec. Na nás běžce, atlety ze sokola, nikdo neměl. Byla to děsná volovina, jejíž následky jsme si tenkrát neuvědomili. Nedej Bože aby si vepř třeba zlomil nohu. Pak by celoroční práce na jeho vykrmení přišla vniveč.

Za humny statku byl každý rok ohromný stoh slámy, který hvězd se dotýkal. A to bylo nás kluků, ale i holek eldorádo. Byl protkán tunely. Měli jsme v něm obývací pokoje, kuchyň a dokonce i ložnici. Tu v pozdním čase využívala nejen chuchelská mládež dříve narozená. Kolik tady bylo asi počato děcek? Tady jsme hráli na babu, honili se kolem, skákali z ohromných výšek do kup slámy. Jeden se až divil, že se nikomu nic nestalo. Stačilo by kdyby se některá z chodeb propadla, zavalila, a bylo dokonáno. Jenže tenkrát by jednomu z nás, nešťastníku, ještě zvonek na chuchelské návsi zazvonil.

Paní Klánová nás ani tady právem nesnášela. A důvod? Vždy jsme byli rychlejší. Stoh milovala drůbež všech barev a raději snašela vejce do stohu než tam, kde si paní statkářka přála. Je ráno, slunce začíná příjemně hřát. Každý si bereme jedno vejce za druhým, zase nebylo tak jednoduché ty snůšky najít, rozklepáváme druhému o hlavu, a s velkou chutí tu úžasnou lahodu nasáváme do sebe. A jsme nejen po snídani, ale i po obědě. Matinky se pak diví proč nemáme hlad, chuť na něco dobrého. Není nad čerstvé pěkně velké a kulaťoučké vejce. Nevím jak vy, ale já bych dnes syrové vajíčko do úst nevložil. A podobných příběhů kolem chuchelských statků je neurekom. Tak zase někdy příště....


Mladý statkář Pavel Klán, což je obdivuhodné, se snaží nic po svých předcích nevyhazovat. Při toulání se statkem všude vidíte artefakty zemědělské činnosti. Dokonce vše je vyčištěné, natřené, zakonzervované. Ono nebude zas tak trvat dlouho a i vám je ve vší kráse ukáže. O mnohé je mezi sběrateli, ale i chalupáři, zahrádkáři velký zájem. Příkladem jsou ta úžasná koryta. Je to důležitá a hmatetelná vzpomínka na naše předky.

Nejeden občan se snaží hledat v dávné minulosti své předky. Není snad nikoho kdo by neočekával, že se bude jednat o bohaté, nebo velice úspěšné lidi. Opak je však pravdou. Všichni pocházíme z nejchutších rodin pacholků a děveček. A s tím nikdo nic nenadělá. Jsou ale i výjimky.


Vždy jsem si myslel, že tato stavba je býválou kovárnou. Pan Klán jen bez jediného slova ukázal ke stropu a tam přes celý strop traverza. Na tu se věšela poražená zvířata. Vše se tady zpracovalo a odvezlo do širokého okolí k řezníkům. Mylně jsem si také vzpomínal, že téměř uprostřed dvora byl holubník na vysokém kůlu. A vida on byl pod střechou této stavby. A na snímku je dobře vidět.


Kolem dvora jsou další jednotlivé hospodářské stavby. Stodola, stáje, studny, a kromě hlavního vjezdu do statku i další dva do polí. Jeden z nich do sadu a do prameniště Libeřského potoka. Bude to ještě dlouhá, ale krásná cesta, než se mladým Klánům povede vše uvést do původního, ale i moderního stavu. A to jsem vás ještě nezavedl do již fantasticky zrenovaného hlavního domu. Ale to by byl další hodně dlouhý článek. Tak někdy příště. Jsou zde zachovány jak původní barokní stropy, tak i dveře, zárubně a další nejen stavební prvky. Přejmě mladým aby si jim tady dobře žilo nejen ku jejich spokojenosti, ale i ke spokojenosti nás všech. On totiž pan Pavel jako zastupitel si vede, podle našeho názoru, moc dobře. Tak ať mu to vydrží. Prospěch z toho budeme mít všichni.

Největší překvapení na nás čekalo v rohu statku. Před heřmánkem smekni, před bezem klekni.

Bez si pani Klánová, velká znalkyně hospodaření na statku, přírody, hýčkala a dobře věděla proč. Je to ráj hmyzu, pavouků, ptactva nebeského, ale i hub a dalších tvorů. Překrásné je to zázemí na zemi. Tady to žije po celý rok.
O statku rodu Klánů by se dalo psát do nekonečná a vkládat jednu fotografii za druhou. Ale ani tento blog není nekonečný. Tak zase někdy příště.

To jsme ještě zapomněli na potok, na kterém jsme jako kluci měli dostihovou dráhu. Na bitvy kluků v bývalé cihelně, na loupení v sadě. Ty švestky a hrušky byly nepopsatelně výborné, o jablkách ani nemluvě, a na podzim snaha o co nejvíce získání ořechů na vánoce.


ZRZÁKOV, železniční zastávka, dostihové závodiště Chuchle

27. prosince 2017 v 11:53 | Státní železnice po celé republice se vrhla na zkrášlení nádraží. Dojde někdy i na to naše? Má vůbec někdo představu jak by mělo vypadat a k čemu by navíc mělo sloužit? |  NÁDRAŽÍ
Po pravdě řečeno jeho zvelebení by bylo vyhozením peněz. Nebo má někdo opačný názor? Chuchelská vlaková zastávka je využívaná minimálně a má to řadu důvodů. Bohužel je od obce, tak nějak hodně stranou, bokem. Na straně druhé, pro nemálo chuchelských občanů, by vlak byl vynikající dopravním prostředkem nejen do zaměstnání, ale i za volným časem. Nabízí se otázka zda se dá něco v těchto negativních souvislostech změnit? Co se zaměřit na velocipedy, nebo i nádraží propojit s automobilismem?


A proč ten Zrzákov? Stačí když se podíváte na vývěsní štít, který je samá rez. Neměla by se alespoň ta obnovit? A konečně i tu utrženou ceduli Praha - Plzeň přišroubovat?

O možnosti u nádraží parkovat jsme již popsali nemálo papíru. Ale marně. Zatím se automobilům nevyhovělo. Je mnoho chuchelských občanů, kteří by to přivítali. Zaparkovat a zadarmo se vlakem dopravit do města. Bylo by to dokonalé. Ale bohužel. Asi by to při místním úřdu chtělo vytvořit samostatný výbor. Potom by se ledy možná i pohly. Vidíte ty dva ohavné obrovské květináče? Nebylo by lepší je odstranit a tak získat další dvě parkovací místa pro auta?

Naproti nádraží ja autobusová zastávka 244 směrem na Prahu. Na levé straně je dostatek místa na parkování několika automobilů. Autobusu by to vůbec nevadilo. Stačilo by tam změnit silniční značku a těch několik parkovacích míst vyznačit. Možná by se dala za pakatel pronajmout i několika chuchelským občanům. Určtě by o zájem nebyla nouze...


Víte vůbec jak a proč toto nové nádraží ve Velké Chuchli vzniklo? Více je zde na blogu, tak jenom krátce. Původcem všeho byla spartakiáda v roce 1955. Dostihové závodiště se proměnilo v obrovský stanový tábor vojsk, která na Strahově měla vystoupení. A aby toho nebylo málo, tak na fotbalovém hřišti u Vltavy bylo postaveno opět obrovské jeviště. Tady se, zejména ve večerních hodinách, konala jedna kulturní akce za druhou. Zájem nejen z řad vojáků byl obrovský. Je to ale už dávno a tak si málokdo ještě vzpomene. Nádraží se postavilo kvůli spartakiádě a rovněž kvůli návštěvníkům dostihů. Jak se dnes ukazuje nebyl to dobrý nápad.


Hlas zvonů přivábil nejednoho chucheláka

26. prosince 2017 v 20:59 Aktuality
Jsou opravdu občané Malé a Velké tak nekulturní? Proč jich na chuchelské kulturní akce nepřichází více? Ono to asi bude podobné jako s tím, že nikomu nechybí ani hospody. Celé je to takové divné až nevysvětlitelné. Věřme, že v příštím roce bude líp....


Mistr uhodil do klaviatury a začal preludovat klasické, a tedy překrásné české a světové koledy. Moc lidí nepřišlo. Následně se ale stal zázrak. Se znějícími zvony začaly přicházet davy. Jednotlivci, celé rodiny, skupiny přátel a zejména děti. Mnohým spadnul kámen ze srdce až to pořádně bouchlo. Fiasko se bohudík nekonalo.

Starosta Stanislav Fresl v úvodní řeči vzpomenul i na řečí mnoha chucheláků, kterým se zvonkohra nepozdává. Prý je zbytečná, drahá. Nemyslím si, že mají pravdu. Je to přece o setkávání sousedů, sousedek, rodin, přátel. Kdy je nejlepší čas na podobné akce než právě o vánocích. Naopak bychom si měli přát, aby podobných bylo v příštích letech co nejvíce. Co například pozvat radotínské učitele, kteří mají fantastický pěvecký sbor?

Těšit se můžeme v jarních měsících například na výstavu velkoformátových fotografií z Grónska. Právě tam, v té daleké zemi, žijou již dlouhé roky naši rodáci - manželé Klempířovi. Snad se podaří výstavu zajistit. A když se z technických a jiných důvodů nepovede, tak nevadí. Půjdeme si jí začátkem ledna prohlédnou do zemědělského muzea v Praze. Potrvá až do konce března.

Do Velké přijeli na kolech i nadšenci zvonkohry z okolních obcí. Nechyběli ani pěšáci, kteří si udělali procházku přes Chuchelský háj.

Po dvanácté hodině až do pozdních večerních hodin zvonkohra vyhrávala u Berounky v Radotíně. Vše ukončil ohňostroj. Byl trdelník, teplé nápoje a nekonečné procesí občanů. Opoodál byla otevřena i cukrárna, kavárna. Proč v Radotíně všechno funguje a v Chuchli je neustále mrtvo. Není to jen na vedení obce, ale naopak hlavně na nás občanech. Pojďme to změnit...

A jeden snímek na památku...


Ve Velké Chuchli se opět rozezní zvony. Srdečně zve starosta.

24. prosince 2017 v 13:34 | Věřme, že v příštím roce bude zvonkohru doprovázet chuchelský zvon! |  Aktuality
KONCERT ZVONOHRY
Carillon pana Petra R. Manouška.

SE USKUTEČNÍ V K8 v úterý 26. prosince v 10.00 hodin
všechny občany srdečně zve starosta Velké Chuchle Stanislav Fresl




Rozezněme, u příležitosti stého výročí vzniku Československa, zvon v chuchelské zvoničce!!! Našim předkům, jak těm na nebesích, tak i těm v pekle, se to bude líbit. Nezapomínejme na tradice, historii...

23. prosince 2017 v 18:17 | Je Štědrý večer. Všichni sedí u štědrovečerního stolu a čekají na příchod Ježíška. Po večeři sousedé, sousedky, otevírají okna, mnozí postávají před svými domy. Obcí se rozléhá hlas zvonu. Děti se dívají na své rodiče a říkají: "Ježíšek přiletěl..." |  - ZVON 100. republiky
Nemohla by to být pěkná tradice? A není to nic nového. Podobně to v naší milované vísce bylo již v dávných i pradávných časech. Proč nemáme ten zvon? Neměli bychom to změnit a konečně ho opět na zvoničku, kapličku, osadit? Naši předci, děvečky, pohůnci, kočí, ale i statkáři, statkářky, se u kaple scházeli denně. Posedávali, zpívali a v radostném rozjímání po těžké práci čekali, až zvon v pravidelném rytmu oznámí klekání. Všichni se rozcházejí do stájí, světniček, aby v příští den od svítání až po večer těžce pracovali na polích, ve stájích. Nedlužíme jim to zvonění? Oni ho tam na nebesích, ale i v pekle uslyší a budou na nás hrdi. A co ho vždy rozeznít při narození nového občana, ale i při úmrtí, důležité, významné události. A tou může být i vzpomínka na padlé naše spoluobčany v I. světové válce, v souvislosti se vznikem Československa. Pojďme ten zvon 28. října 2018 rozezvučet...


OTEVŘENÝ DOPIS

Místní úřad
Velká Chuchle
k rukám starosty Stanislava Fresla

Vážený pane starosto,
velevážené zastupitelstvo

L.P. 24. prosince 2017

Věc: žádost o poskytnutí peněz na nákup a instalaci zvonu do kapličky, zvoničky. Prosíme o vložení patřičné částky do rozpočtu obce na rok 2018 tak, aby se zvon poprvé rozezněl 28. října 2018 u příležitosti stého výročí vzniku Československa. Nabízí se i možnost do této významné události zapojit i sponzory.

Vážený pane starosto, vážené zastupitelstvo,

Věříme, že naší žádost řádně projednáte a co nejdříve rozhodnete. Výroba zvonu se nedá zvládnout za několik dnů. Je to běh na dlouhou trať. Dále požadujeme abychom k objednávání zvonu byli s náležitým předstihem přizváni. Měl by především splňovat následující požadavky: měl by být v tónině umíráčku, aby byla dodržena tradice, dále pak by měl mít zvuk, který by pokryl celou obec. A to včetně Hvězdárny i spodní části Chuchle.

Není obce, která to s kulturou a historií myslí vážně, aby neměla svůj zvon. Dobrým příkladem nám může být Lochkov, ale i další vesnice v okolí. Je smutné, že od jeho odcizení jsme ho ještě nenahradili. Tak to pojďme společně napravit.

Okrašovací spolek
Václav Burle

TO UŽ JE STAROSTKOU PANÍ FELIX

Městská část Praha - Velká Chuchle

Věc: Oprava zvoničky, 29. listopadu 2018

Vážený pane Burle,

velice si vážíme Vašeho podnětu k obnově chuchelské zvoničky na náměstí Chuchelských bojovníků a následné osazení zvonu.

Začátkem příštího roku necháme prověřit stav stromu (vliv na statiku zvoničky) a současně požádáme stvební firmu o nabídku na obnovu zvoničky.
S pozdravem
Mgr. Lenka Felix
Starostka MČ Praha- Velká Chuchle
** ** ** ** **


Poznámka:První zvon ve Velké Chuchli byl vysvěcen v roce 1776. Jednoduchá dřevěna zvonička byla u statku Klánů v místech, kde je dnes dům, který známe pod názvem Zvonečkovna. Podobná je v Lochkově, i když ani tam už není ze dřeva.

P.S. Škoda, že nemáme historický snímek chuchelské zvoničky. Ten ze současných dnů máme, ale ona vůbec nevypadá dobře. A to jak zvenčí, tak i zevnitř. Ale něco z té dávné doby máme.

Fotografie byla pořízena o půlnoci na Štědrý den. Věřme, že příští rok si po dlouhých desetiletích opět zazvoníme...


Děkujeme a i Vám všem přejeme pěkné prožití Vánoc a vše nejlepší do nového roku 2018. A hlavně to zdravíčko...

20. prosince 2017 v 20:59 | Tak jako každý rok i letos zapálíme oheň ve vojenském prostoru v Brdech. Posedíme, popijeme a i mnohé opečeme. Všichni jste srdečně zváni. Houbařky si zasoutěží o nejchutnější vánoční pečivo a mužský si vychválí skleničky s plody lesa. |  Aktuality
Vše dobré Vám všem, kteří se točíte kolem Naší Chuchle alias chuchle.blog.cz. Ať se Vám v novém roce, 2018, daří podle Vašich představ...

V ten kouzelný vánoční čas,
ať přání se vyplní každému z Vás.
Děti i dospělí v zázraky uvěří,
lásku a štěstí naleznou u dveří.
Krásné prožití vánočního svátku,
bohatého Ježíška a hodně štěstí,
zdraví do nového roku přejí

Jirka a Marta Hozákovi

Pane profesore mnohokrát děkujeme za dlouholetou spolupráci. Nebýt Vás tak o Matičce přírodě nevíme nic, pramálo. Věříme, že naše vzájemné konání potrvá až do skonání světa. Ještě jednou mnohokrát děkujeme...

Jiří Michal je vynikající fotograf přírody a náš učitel. Jeden se až divý, že to s námi vydrží...

I Vám pane faráři přejeme příjemné prožití vánočních svátků, zajímavé dárky, a vám všem vše nejlepší do nového roku.

Oldřich je vynikající kameraman. Jeho amatérská videa se promítají i v kinech. Je našim velkým učitelem...

Pan Stárek je akademickým malířem. Jeho díla nám vždy dělají velkou radost....

Vladimír je našim zpravodajem ze Šumavy. Právě jeho zásluhou neustále víme, co se na Šumavě děje. Děkujeme.

Tam u Vás na Šumavě je v každé roční době blaze. Tak zvedám sklenku na další úžasný rok tam u vás na pláních a rašeliništích. Houbám, orchidejím i zvěři zdar. Už se těšíme na další nevšední zážitky. A pozdravuj bratra.

Děkujeme a i nadále prosíme o Vaši přízeň. Čím více toho napíšete a vyfotografujete, tím všichni budeme šťastnější....

Děkujeme a už se těšíme na další návštěvu vašich překrásných Krkonoš. Kam nás letos zavedeš?

BYTY CHUCHLE - My nevíme, ale třeba vy nám to napíšete. Vo co tam go? Rozumíte tomu někdo? A co vy pane Plicka? Paní Řepová?

20. prosince 2017 v 13:17 | V Chuchli, jak té Malé, tak i té Velké, se neustále něco děje. Nestačím vše zaznamenávat. Proč se ale o dění v obou obcích v chuchelském zpravodaji nic nedočítáme? Rozumíte tomu někdo? Snad s nástupem nového šéfredaktora se vše změní k lepšímu.... |  Spolek Chuchle
Causa DOMY CHUCHLE nabírá pořádných obrátek a jak to vypadá mnohé kolem nich skončí i u soudů. Chuchelské zastupitelstvo si zadělává na pořádný problém. (Následující řádky nemohou vystihnout vše co se kolem tohoto případu děje. Chybí nám informace. Ty má pouze devoleper a chuchelská ODS. A ta je na veřejnost nepustí. Příkladem může být dopis, na který na posledním veřejném zastupitelstvu upozornila paní Řepová, ve kterém pan starosta Stanislav Fresl, bez požehnání zastupitelů, dal firmě na výstavbu čtyřpodlažních domů zelenou...

Mezi hlavní cíle nového Metropolitního plánu patří
zamezení rozšiřování zástavby v krajině na periferii města.
Namísto toho prosazuje,
aby se nové budovy stavěly na transformačních územích
- na místě starých továren apod.

Nyní se - i když se to nemá dělat - musím pochválit. Již v dávných dobách, kdy nám vládla strana a vláda, jsem tvrdil, že na zemědělskou půdu se sahat nesmí. A co se nestalo. Komunisté nám zavezli nejúrodnější zelinářskou půdu mezi Malou a Velkou Chuchlí, zlikvidovali poldry, dokonce ani nevyndali ty tisíce obojživelníků, včetně čolků, mloků, louky, u Vltavy, a tak by se ještě mohlo dlouho pokračovat. Stanislav Fresl nám dokonce zlikvidoval Žákův lom nepovolenou černou skládkou. Vyvrcholením byla výstavba sídliště na Hvězdárně. Národ, který si dobrovolně nechá vzít úrodnou půdu, pole, zahrady, sady, vinice, lesy, háje, remítky atd., toho bude jednou moc litovat. Dějiny se mění. Po tučných letech přicházejí ta hladová. A z čeho budou naši potomci žít, když nebudou mít kde vysévat? Bohudík po dlouhých letech na to přišel i magistrát hl. m. Prahy, viz motto výše. Jednak je to pozdě a obávám se, že to stejně nebude nikdo dodržovat. Václav Burle

VO CO GO V PŘÍPADĚ BYTY CHUCHLE

Pojďme nejdříve do historie. (Určeno zejména nově příchozím do obce a mladým.) - O těch polích na Hvězdárně se hovořilo již v dávných dobách za komunistů. Později potomci majitelů a dědicové po statkářích prodej půdy uvítali. Divit se jim nelze, ale nebylo to správné. Ale co naděláme. Prachy jsou prachy. Ty jsou více než lidský rozum.

Komunisté plánovali vybudování obrovského sídliště. Jeho součástí měla být i kasárna Veřejné bezpečnosti, která později byla postavena na Baních. Neměla chybět škola, bazén, stadión, zdravotní středisko, supermarket, mateřská školka, jesle, kulturní zařízení atd. Tedy vše co ten obrovský nárůst obyvatelstva potřeboval. Autobus MHD, ale i vozidla lidí, měl odjíždět směrem na Radotín, Lochkov.

Po tzv. sametové revoluci, byly plány na výstavbu na Hvězdárně podobně velkolepé. Brzy se však v "nové době" ukázalo, že jsou neproveditelné. A tak to dopadlo tak jak to je! A pro Velkou to není zrovna ideální. A má to být ještě horší!!!řít reklamu
I toto je dnešní Hvězdárna. Pravděpodobně někdo zná moc dobře George Orwella, vlastním jménem Eric Arthur Blair...

V současné době stojí minisídliště. Tedy jestli to mini je správné, výstižné. Druhá část - Vily Chuchle - se moc nevydařila. Důvod je zřejmý. Jeden takový domek stál více než dvacet milionů korun. A to si každý moc dobře rozmyslí než je vydá, když se ještě lepší nemovitost dá pořídit nejen levněji, ale i v krásnější lokalitě.

Vedení Vil to začalo řešit šalamounsky, ale profesně na výbornou. Na vily se vykašlema a postavíme další čtyřposchoďové domy. Otázkou je, jak na tomto plánu je zainteresovaná chuchelská ODS! Viz příspěvky zde na blogu, ale i v komentářích. Jedná se zjména o ten divný dopis, který starosta Stanislav Fresl podepsal. Jak moc je závazný pro další bytí a nebytí? I neznalec matematiky, finančnictví, pochopí, že by to byl obrovský vývar. V každém případě větší než v souvislosti s vilami. To je část první a pojďme nyní k té druhé...

Advokáti, právníci, jsou jak šelmy. Na svá práva si sáhnout nedají.

Jestli máme správné informace, tak některé pozemky, kde měly stát vily, jsou již prodány zájemcům. Asi pozemky, které ještě nejsou zastavěné nemovitostí. Majitelům se vůbec nelíbí, že by jejich sousedy měly být čtyřpodlažní paneláky. A to se dá pochopit. Protože se jedná nejen o movité lidi, ale i o vzdělané, tak se vše bude pravděpodobně řešit i soudně. To je také důvodem, proč veškeré právní kroky, stavební povolení, zejména u radotínského stavebního úřadu, byly pozastaveny. Jak moc se na tom podílel, podílí, místní úřad nevíme. Určitě se ale dočteme v prvním čísle chuchelského zpravodaje - vtip!

Do celé této causy se již obula právní kancelář, jejímž majitelem je advokát, kterému jeden pozemek patří. A takových lidí bude na Nové Hvězdárně povícero.

Perlička, která se opravdu stala: Na Hvězdárnu neustále přicházejí noví chucheláci. Občané, kteří budou mít právo o příštích komunálních volbách (2018) v Chuchli volit. V těch v roce 2014 výrazně pomohli ODS zvítězit. Dnes ustavili Spolek Chuchle, který se mávnutím pera může proměnit v "politickou stranu." Toho se současná garnitura na chuchelské radnici bojí jak čert posvěceného kříže. A kde že je ta parlička? Ještě nezačala minulá veřejná schůze zastuitelstva a Stanislav Fresl prohlásil: "Uklidněte se, tady to není žádná předvolební schůze!" A jeho oči zamrzly na tváři pana advokáta Plicka, majitele jednoho z pozemku na Hvězdárně.