Únor 2016

Klauzova továrna. Mnoho otázek, málo odpovědí. Říká se, že v jejím podzemí fašisti ukryli "poklad". Že by druhé Štěchovice?

28. února 2016 v 18:36 | Pravdou je, že o této továrně se odchodem chuchelských lidí na věčnost ví velice málo. Pojďme se pokusit ty tajemnosti odkrýt... |  - - Klausova továrna
Jednou ze záhad bývalo podzemí chuchelského kostela. Tradovalo se, že z něj vede tajná chodba. Ukázalo se, že šlo o fámy. A co ta továrna? Také má tajný východ?

Když jsme si šli továrnu nasnímat, tak jsme u ní potkali fotografického urbexera, který o ní věděl hodně zajímavé podrobnosti. Právě on nám o tom podzemí poreferoval. Zdůraznil, že s velkou pravděpodobností se nemůže jednat o písemnosti, archiv listin. I kdyby papíry byly dobře zajištěny proti vlhkosti, tak nebyla jistota že by přežily. Němci nebyli hloupí a dobře věděli, že toto území je téměř každoročně zaplavováno vodou, nebo spodní vodou. Předpokládá se, že tam spíše budou ukryty technické výrobky, zejména se zaměřením na vojenský průmysl.

Stavba je to zajímavá. Dokonce někteří odborníci tvrdí, že by mohla být, i bez ztráty jediné květinky, vyhlášena technickou památkou. Že by ten strop byl kubistický? Někde v Rakousku je naprosto stejná hala. Právě tam jí zřizovatel viděl a následně si stejnou nechal postavit ve Velké Chuchli.

Na snímku je hala ve stavu před deseti lety. To ještě měla veškeré kovové a ocelové prvky. Foto: David Vokurka

Současný stav továrny lze označit jako vybydlený. Po odchodu dělníků a úředníků směřovalo vše k rychle devastaci. K ní velkou měrou přispěli bezdomovci a především feťáci, kteří si zde udělali doupě. Policie v pravidelných intervalech tam jezdila sesbírat stříkačky.
Ale ti mládenci a děvčata zase tak nekulturní nebyli. Svědčí o tom fakt, že toaletu si vytvořili vybouráním boční zdi a teprve tam venku vykonávali svojí potřebu. Ještě dnes je tam obrovská kupa lidských výkalů.

Hala je to předlouhá. Uprostřed je patro, ve kterém seděli šéfové, kteří z výšky měli na dělnictvo přehled. V době německé okupace spíše dohled. Pod patrem jsou na obou stranách dva prostory. K čemu ale sloužili se nám zatím nepodařilo zjistit. Jeden z nich je dokonce podsklepený.

Celý areál je vyrabovaný. Jeden čas se v něm usídlila Romská rodina. Ta si pozvala kamarády a ti vylámali z oken ocelové zárubně. Pouze zůstaly původní dřevěná vrata. Je divné, že je tamější osazenstvo při topení neposlalo do nebes. Otázkou je zda by se ještě továrna dala smysluplně využít? Na to se těžko bez posouzení odborníků hledá odpověď. Stropy vypadají moc dobře a i krytina je zachovalá. Problémem ale mohou být tvárnice ve zdech. Tam kde byly okenní zárubně je vidět, že moc kvalitní již nejsou. Ale kdo ví. Ve zdech o něco níže mohou být i v pořádku. Jeden čas zde měli mladí chlapci od majitele povolení se tady prohánět na kolečkových prknech, kolech. Moc si to tady užívali. Není právě toto dobrý nápad jak továrnu zachránit? Zjistíme a dáme brzy zde vědět. Současný majitel minimálně jednou měl na areál kupce. Na poslední chvíli si to ale rozmyslel. Třeba s ní má jiný zajímavý záměr. Všimněte si v pozadí té vily. V té bydlel zakladatel závodu, který dle pamětníků spolupracoval s nacisty a tak o všechno bez náhrady přišel. Kde je mu asi konec?

O této továrně nevíme nic. Jestli vy něco víte, tak nám prosím třeba zde v komentářích dejte vědět. A hlavně mezi lidem putují až nepravděpodobné informace. Já třeba vím, a dovolím si napsat, že i stoprocentně, že za II. světové války v továrně byla velkopekárna, která dodávala výrobky do Prahy. On tam podle slov jeho manželky pracoval chuchelský pekař pan Miroslav Srkal. Nejen pekař, ale i vynikající trumpeťák. Ten svojí hrou na křídlovku na chuchelský hřbitov doprovodil nejednoho souseda, sousedku. Už se málo ale ví, že pekařství měl ve své nemovitosti na dnešní Starochuchelské, ve které dříve byla pošta. Náš nový přítel urbexer ale tvrdí, že se v továrně vyráběla pro Němce klimatizace. A teď babo raď. Třeba vy víte více!

Sídlo tam po dlouhou dobu měla i radotínská Jankovka a po tzv. sametové revoluci se tam obšívaly volanty pro BMW.

O rodině pana Klauze, kromě několika řádku od pana Střihavky, nevíme zatím nic moc. Ale i za vaší pmoci se budeme snažit zjistit více. Na snímku od Ant. Čejky mladšího je jeden z Klauzů. Ale který? Je to dokonce sám pan továrník? Fotografie byla s velkou pravděpodobností pořízena na tenisových kurtech za vilou. V pozadí je vidět samotná vila a višňovka pod chuchelským kostelíčkem. Ale co to je na snímku za konstrukci, tak to tedy nevím.

SLOVO PAMĚTNÍKŮ

Josef Střihavka: Jako pamětník mohu vyvrátit výmysl, že byla v této továrně za II. světové války pekárna. Byl jsem totiž se svým kamarádem Jiřím Dudkem (také chuchelákem) totálně nasazen v Klauzově továrně. Továrník Klauz měl dvě děti - Bohumila a Jarmilu. S Bohoušem jsem byl stejný ročník a chodili jsme spolu na gymnazium Na Santošce.

V továrně se jako hlavní produkt vyráběly výčepní stolice. Za války tam Němci byla přidělena výroba tlakových čerpadel do ponorek. V roce 1944 před komunistickým pučem emigroval B. Klauz starší do západního Německa, kde založil novou továrnu a dokonce vystavoval pivní stolice na Lipských výstavních trzích. Svoji rodinu ještě na podzim roku 1948 stačil přepravit do Německa letadlem, které pro ně přistálo na letišti Točná.

A tady pane Josefe bylo co? Vrátnice? Nepamatujete se zda hala byla podsklepena? I částečně?

Zdenka Wamberová: Ve vile Klausovce jsem prožila celé dětství a moje maminka tam bydlela od roku 1948. Můj dědeček v ní dostal služební byt a pracoval v továrně. Ještě když já byla malá pamatuju, že jsme chodili domů přes vrátnici továrny. Ale chtěla jsem napsat, že moje maminka pamatuje, když chlapi z továrny zasypávali chodbu, která vedla z Klausovky ze sklepa na konec zahrady u Strakonické dálnice, kde měli hřiště a altány.Tenkrát to zasypali a zabetonovali, aby tam děti nelezly. Jinak vila byla nádherná. Dřevěné schodiště, všude parkety, v kuchyni ohromné mramorové stoly, ve sklepě pamatuju velké lednice ve zdech a těžké betonové dveře jako do krytu.

Arch. Ing. David Vokurka: Jde o zajímavý příklad uplatnění železobetonové konstrukce v industriální stavbě. Tvarově, nikoliv však konstrukčně, jako by se snad autor inspiroval v podstatně větší hale AEG na turbíny v Berlíně od arch Berense, která již v době výstavby chuchelské haly byla považovanou stavbou. Odkazy lze najít na webu AEG, arch. Berens. Za ochranu by hala stála, bohužel za deset let nenávratně zmizely původní prvky, ale i tak je to stále prostor úžasný.

foto Antonín Čejka ml.: Za vilou, dnes v místě kde se prodávají čtyřkolky, byly rozsáhlé tenisové kurty s veškerým vybavením, zázemím. Kdo asi jsou ti borci na fotografii?


(...nekonečné pokračování .)

Čemeřice kvete na chuchelských zahradách. Jaro je tady!

28. února 2016 v 18:26 | Jenže zítra v pondělí má ve velkém zase spadnout sníh |  Flora
Je nádherné nakukovat do chuchelských zahrad jak na nich začínají vykukovat první květy. A jak je to tam u vás?

Vyrobte si Faustovo kuřidlo

Vykuřování patřilo od pradávna k prostředkům, kterými se člověk snažil chránit před tím, čeho se bál. Bál se divokých a nebezpečných zvířat, bál se zlých duchů, zlých lidí, bál se přírody, protože byla mocnější než on. Zprvu jen zapaloval oheň, ale potom do něj začal přidávat byliny, koření, vonná dřeva a pryskyřice. Vytvořil vykuřovadlo, v němž kouzelná moc těchto ingrediencí postupně začala plnit i jiné funkce, než zahánění zlých bytostí. Vonný kouř člověka uklidňoval, posiloval, dodával mu energii, zbavoval jej stresu a nervozity. Proto určitá forma kuřidel přetrvala až do dnešních dnů.

Skutečnost, že aromatické látky působí na psychiku člověk a jsou schopny změnit stavy vědomí člověka je zřejmě věc hodně stará, ale teprve moderní věda odhalila, jak to funguje. Člověk má kolem deseti milionů čichových buněk, kterými je schopen rozlišit až deset tisíc různých pachů. Receptory čichových neuronů jsou umístěny v čichovém epitelu nosní sliznice. Molekuly odorantů nesené proudem vzduch při vdechnutí se rozpouštějí v sekretu nosní sliznice, obsazují vazebná místa čichových receptorů a elektrické signály, kterými čichové buňky na tyto molekuly reagují, jsou vedeny do spánkové oblasti mozkové kůry a odtud do limbického systému. Limbický systém je spolu s hippokampem mozkovým centrem, které koordinuje všechny naše smysly a emoce. Vůně a pachy, příjemné i nepříjemné, ovládají tak naše emocionální potřeby jako je hlad, žízeň nebo sex, stejně jako niterné emoce: radost, lítost, strach nebo vztek.

To je důvod, proč zapalujeme františky, vonné svíčky, aromatické lampy nebo vonné tyčinky. Důvod vykuřování se změnil, ale vykuřování zůstalo. Pokud vás ale nebaví tahle na trhu prodávaná vykuřovadla, vyrobte si kuřidlo sami. A to ne lecjaké. Vyrobte si Faustovo kuřidlo! Budete k tomu potřebovat kořen čemeřice černé (Helleborus niger), která vám právě v těchto dnech kvete na zahradě, česnek (Allium sativum) a síru. Až to všechno nastrouháte, rozetřete a hodíte na žhavé uhlí do krbu, nebudete se stačit divit. Kouř Faustova kuřidla, nasycený oxidem siřičitým, vás zbaví nejen všech zlých duchů a komárů, ale také všech domácích kytek. A vás vyžene z bytu tak rychle, že zapomenete vypnout televizi.

Dělám si legraci. Jak jinak. Faustovo kuřidlo vůbec nezkoušejte. Johann Georg Faust (asi 1480-1540) není důvěryhodná osoba. Byl to potulný alchymista, astrolog a mág, o kterém již za jeho života kolovaly zvěsti o jeho spolčení s ďáblem. Příběh o doktoru Faustovi a jeho smlouvě s Mefistofelem je od 16. století jedním z nejčastěji zpracovávaných námětů v evropské literatuře.
Jiří Patočka

Prokopské údolí

25. února 2016 v 23:37 | Bývával to tady ráj na zemi. Vynikající tip na výlet. Ono je tady stále pěkně.... |  fotografie
V Prokopském údolí v době první republiky, kdy se tam konaly vyhlášené poutě. Na kopci ještě stojí kostelík sv. Prokopa. který byl odstřelen v roce1966 z důvodu blízkého vojenského prostoru. Nicméně by se zřejmě stejně zřítil, protože v té době měl značně narušenou statiku. Kvůli lomu pod ním již dávno předtím, na konci 19. století, zanikla i slavná jeskyně, kterou obýval stejnojmenný světec.

Fota zaslal Pavel Padevět.

Poznámka: Zeptejte se prosím svých rodičů, prarodičů zda něco o Prokopském údolí nevědí více. Chodili tam například na koupaliště?

Vstup do Prokopského údolí. Vynikající nápad pro jarní procházku. Najdete zde jak přírodní sídla bezdomovců, tak i převelice utajované vojenské pracoviště. A znáte tu proslavenou hospůdku?

V dávných časech to zde musel být čarokrásný kout matičky přírody. A určitě nejsem sám kdo ho v padesátých letech ještě trošilinku poznal.


Na koupališti pod Klukovickým mlýnem v Prokopském údolí za první republiky.

A jestli se nemýlím, tak to koupaliště je tam dodnes. Někdy bývá v dokonalém stavu jindy se na něj zapomene a podle toho to vypadá. Jak je to tam ale dnes tak to nevím. Nepůjdeme se tam podívat?

Kdo židli má tak ten bydlí. Pamatujete se na tu přeslavnou písničku. Tak tady její text platí jednoznačně. Podobné campy jsme měli i v Chuchli. Nebo snad ještě máme? Fotografujte posílejte. Jeden chuchelský je opuštěný ale je v něm úděsný nepořádek, čti bordel. Dokonce se tam procházejí i potkani. Neměl by to někdo uklidit než vypukne epidemie?

Chuchle mají novou atrakci aneb nutrie okupovala vltavské břehy

25. února 2016 v 23:06 | Pravděpodobně nebude trvat zas tak dlouho a děcka je budou chodit přikrmovat. Prý má vynikající maso, ale ulovit je může bez povolení pouze pytlák. A ty v obci nemáme. Nebo snad ano? |  III - Vltava
Krásné je to zvířátko a i snadno se dá ochočit...


Již roky byly nutrie k vidění na soutoku Vltavy a Sázavy v Davli. Odtamtud se tato milá zvířátka rozšířila i na Hadí řeku, Kocábu. Dnes je již máme i v centru Prahy u Karlova mostu.

Řekomyš či bobr bahenní pochází z Jižní Ameriky. Dospělý jedinec má až sedmdesát centimetrů a dosahuje hmotnosti až šesti kilogramů. Dobře živený samec může dosáhnout až dvanácti kilogramů. A pak nesežeň to, nekup to?! Dobrou chuť...

Lidé a zejména děcka je v Davli obdivovali, krmili je z ruky. Vždycky jsem trnul aby některá ta potvůka dítěti neukousla prst. Ze strany rodičů to byla velká nezodpovědnost. Nebo snad ne? Potom se událo něco divného. Doslova přes noc - a že jich tam bylo - zmizela. Proslýchá se, že prošla zažívacím traktem stavebních dělníků z východní země. Nelze je za to odsuzovat, ale naopak možná chválit. Ukazuje se, že nebude zase tak jednoduché se těch vodu milujících potvor zbavit. U nás nejsou původní a to je velký problém. Nemají přirozeného nepřítele a tak se nekontrolovaně množí a jsou již po celé republice.

Nutrie se u nás chovaly zejména pro maso, které je po zdravotní stránce vynikající, dietní a výživné. Jedna taková pěkně vypasená myš se dala koupit, celá, za pouhých sto korun. Po tzv. sametové revoluci se mnohé změnilo. Nutrie z farmářských chovů buď utekly nebo, pro špatně zvolený ekonomický záměr, byly úmyslně vypuštěny do přírody. Jeden ze způsobů jak se jich rychle zbavit. Lidé je začali krmit, milovat a zvířátka se jim odměňují tím, že se rychle množí.

Závažným problémem začíná být jak se jich zbavit. Vůbec to není jednoduché. Jediný kdo je může usmrtit, zastřelit, je myslivecký hospodář. V Praze, ale i v ostatních sídlech, musí mít zvláštní oprávnění. Milovníkům levného a vynikajícího masa nechť zajde chuť. Jednalo by se o pytláctví a tam tresty ze strany státu nejsou vůbec nízké.

Pojeďte s námi do hvozdů, lesů, hájů, k řekám a potokům fotografovat divou zvěř. Vždy se nějaké to místečko najde. Příště se jede na muflony...



Stačilo málo a dnes mohl na chuchelské radnici vlát černý prapor. A nemuselo to být poprvé. Až se něco stane na koho padne vina?

24. února 2016 v 19:45 | Opravdu budeme čekat až se u železničního přejezdu i naším nezájmem stane něco neblahého co nás bude po celý život mrzet? |  - - vše o dopravě
Pane starosto Stanislave Fresle konáte něco kolem 172? Bude do obce zajíždět nebo nebude? To je podle nás jediné řešení jak zabránit katastrofě!!! Můžete nám prosím odpovědět?

Dnes v 06,55 hodin, autobus ze stanice Radotínská směrem na Prahu odjíždí o dvě minuty později, přechází vozovku starší, ale sportovně vyhlížející dáma. Autobus již stojí ve stanici. Podívá se vlevo, vpravo a vejde do vozovky. V tom okamžiku za ní ohlušující svist brzd. Od smrtelné události rozhodovaly setiny vteřiny. Auto, které ve velké rychlosti si zkracuje cestu v protisměru, předjíždí čekající jak auta, tak i ten autobus, přes plnou čaru a kužele má po své pravé ruce. Končí, stojíc na brzdách, na zastávce, která směrem na Radotín. Řidič na nic nečeká a rychlostí blesku odjíždí na Malou Chuchli.

Kdyby tam ten výkus autobusové stanice nebyl, tak v jedné rodině by dnes byl převelice smutný večer. Bohužel podle informací, které jsme obdrželi, to není první případ. Podobnou zkušenost již má řada občanů. Co je to za lidi, řidiče, kteří si dovoli i přes všechny dopravní zákazy před železničním přejezdem vjíždět do protisměru. V jaké to době žijeme....

Z tohoto příběhu, ale těch podobných je nemálo, pro nás všechny chucheláky pramení jediné. Nebuďmě laxní a bojujme dnem a nocí za změnu. Nebo snad nechcete aby bus 172 zajížděl do obce. Prokazatelně to je jediná možnost jak se smrtelným, ale i jiným úrazům u železničního přejezdu vyvarovat. Nebo ještě budeme čekat až se něco stane?

Ohnivec rakouský roste v zimním období a to i pod sněhem. Pojeďte s chuchelským houbařským spolkem se s ním seznámit. V současném jarním období není nic smysluplnějšího než se toulat lesy, přes louky a hájky, kolem řek a potoků....

Tak to je opět síla!!! Ukazuje se že Hornbach vůbec nemusel být. Na jeho místě mohl být úžasný městský park plný květin, vzácných dřevin, rybníčků, tůní, živočichů a ptactva nebeského

24. února 2016 v 13:27 | Je to neustále do kolečka. Jedna hloupost je nahrazena další. Nebo je to možná i vynikající nápad, řešení. Kdo ví?! |  - - Hornbach
Proč jsou radotínští radní chytřejší a pracovitější než ti chuchelští?

A opět se dostáváme na začátek. V Chuchli a všude okolo nás se dějí velké věci a chuchelský zpravodaj, tak jako i oficiální místní internet zarytě mlčí. Proč? Vždyť šéf přes informace zastupitel nezastupitel Ladislav Kadeřábek každý měsíc za tuto činnost dostává neuvěřitelných devět tisíc korun. A kde nic tu nic!!! Třeba nám to tady na blogu v komentářích vysvětlí!


Již od prvních náznaků, že na nejúrodnější zelinářské půdě v České republice bude stát Hornbach, jsme nejen zde na blogu psali negativní stanoviska a rovněž dávali prostor pro názory nejen chuchelských občanů. Bohužel chuchelští zastupitele se rozhodli dát tomuto monstru před parkem nebo podobným pro širokou veřejnost užitečným zařízením zelenou. Určitě nám zde v komentářích vysvětlí proč tak rozhodli! Míč je na straně především pana Fresla, Melichara, Vokurky, Kozického, Kadeřábka a dalších. Na této zhůvěřilosti se však rovněž podepsal každý z nás. Jenom jsme koukali a bylo nám to úplně jedno. A tak se bohužel chováme i u ostatních chuchelských caus o té kolem autobusu 172, který by měl z logiky zajíždět na smíchovnský terminál, ani nemluvě. Jenom kritizujeme, pomlouváme a mlčíme.

KDYŽ BUDOU MÍT VELKOPARK V RADOTÍNĚ
TAK PROČ HO NEMŮŽEME MÍT TAKÉ V CHUCHLI?

Zejména v poslední době jsme zde na blogu v řadě článku upozornili na nedobré životní prostředí v našich dvou vískách. A zanedlouho přineseme na toto téma další důležitý materiál. Jednoznačně je prokázáno, že Chuchle po stránce zplodin, chemických prvků, poletavého prachů atd. na tom není ne dobře, ona je na tom dokonce v rámci celé republiky snad i nejhůře.

A jak z toho ven? Tak na to není jednoduchá odpověď. Jestli nám ale záleží na zdraví nejen našem ale především našich dětí vnuků, vnuček, tak bychom měli začít konečně konat. A prosím na chuchelský výbor pro životní prostředí pod vedením pana Kadeřábka a pana Špaňhela se nespolehejte. Oni se snad ani nescházejí! Nebo jste snad ve zpravodaji o jejich tak prospěšné práci o zdraví nás všech něco četli, slyšeli?

Je pouze jediné řešení. Vysazovat stromy, keře, tedy zábrany zejména proti poletavému prachu. Víte například, že není radno větrat. Jakmile otevřete okno, tak veškeré ty látky, které ohrožují vaše zdraví, vniknou do vašich příbytků. Dobrou ochranou jsou právě ty stromy. Když je budete mít mezi domem a silnicí, venkovním prostředím, tak máte téměř vyhráno.

Mnoho tady na Naší Chuchli bylo i napsáno o škodlivosti zplodin z aut. My ve Velké to máme o to horší, že žijeme v uzavřeném údolí. Ale na toto téma je zde na blogu nemálo článků, příspěvků. A jak z toho ven? Omezit, nebo nejlépe značkou Zákaz průjezdu zastavit příval aut od Slivence. Jiného řešení pro zlepšení prostředí, tedy našeho zdraví snad ani neexistuje.

V souvislosti se zdravím obyvatelstva jsou naprostou jedničkou zastupitele ze Slivence. Oni dokonce chtějí na chuchelské skládce vybudovat sportoviště a odpočinkovou zónu. Jenom opakovaně upozorňujeme, že tento prostor je nebezpečný a je na něj vstup zakázán. A to i v její blízkosti, kde zejména je pro zdraví nebezpečný prach, který je nasycen chemikáliemi...

TO SE DĚJÍ ALE VĚCI

Umí si vůbec někdo z vás představit ty hory materiálů, spisů, map, plánů, výkresů, konkrétních průzkumů, které se týkaly tzv. Radotínských jezer? Jedno obrovské mělo být dokonce za dostihovým závodištěm. A jak se tato mega akce zrodila, tak také odchází na smetiště dějin. Jenom škoda těch obrovských prachů, který tento nápad stál. Kdyby Chuchle je měla, tak mohle ze dne na den být celá ve zlatě!!! Ze zlata!!!

(Proč se o následujících událostech v chuchelském zpravodaji nepsalo? Nezájem? Nebo jen neprofesionální konání redakční rady a zastupitelstva?) - Vedení magistrátu hl. m. Prahy nedávno rozhodlo, že Radotínská jezera se budovat nebudou. A je vymalováno. Podle materiálu, který nám jeden z vás poslal, se píše, že je to i na základě argumentů městských částí. Tedy i chuchelské radnice. Proč nás ale neinformovala. To si opravdu ti naši chuchelští papaláši myslí že mohou o všem rozhodovat sami?

Odmítnutí jezer lze rozdělit na dvě části. V té první se jedná o peníze. Ta legrace ale na straně druhé nemusela být zase tak nepřijatelná, A v té druhé o povodně. Pro Prahu a jižní obce bude velice výhodné, když se voda při těch neblahých událostech bude moci před hlavním městem rozlít, tak jako tomu i historicky vždy bylo, do polí, luk a tak zmírnit přívalovou vlnu. Tento záměr ale není ničím novým. Odborníci a informovaná veřejnost vždy požadovala tento způsob ochrany.

Úsměvné je, že na pozemcích - kde měla být jezera - bude obrovský park!!! Jenom škoda, že se s velkou pravděpodobností nerozšíří i na pravou stranu Berouky k dostihovému závodišti. A jsme u merita věci. Proč by býval nemohl takový park, jak mnozí z nás požadovali, být i mezi Velkou a Malou Chuchlí. Zejména pro chuchelské občany a jejich děti by to bylo terno a to i v souvislosti se životním prostředím, zdravím obyvatel. Ale i v sovislosti s povodněmi.

Kam oko pohlédne bude jeden velký a překrásný příměstský park. Jenom dej Bože aby byl přírodní a ne uměle vytvořený jako někde na zámku. Nebojme se z nej udělat i divočinu...

Poznámka:Proč bychom si nemohli takový mini park udělat i u nás v Chuchli. Možností je nepřeberně. Nebo jinak napsáno vše vrátit do historických časů, kdy zejména u Vltavy byly tůně, rybníčky, všude kvítí, vrby, ptáci, hmyz, zvířectvo. To vše jsme zničili. Tak to poďme společně obnovit. Můžeme třeba začít obnovou stromů. Náš úřad je nechal vykácet, ale na nápravu již bohužel zapomněl.


Skautské hnutí v Chuchli

21. února 2016 v 20:11 | Víte o chuchelském skautu něco více? Tak prosím pište do komentářů a posílejte fotografie a další cennosti na chuchleblog@seznam.cz |  SKAUT
Když se řekne chuchelský skaut, tak se musí připomenout jméno hrdiny Jaroslava Haunera, který za své skautské ídeály položil při pražském povstání v květnu 1945 život. Zajímavé je, že jeho rodiče, kteří se z naší vísky v padesátých letech odstěhovali, znovu po II. světové válce v Chuchli zakládali skautský oddíl. Smutné je, že v nedávné době jsme do chuchelské školy osadili bustu paní Masarykové, ale je opravdu správné a čestné, že jsme na Jaroslava zapomněli? Neměla naše škola nést jeho jméno a příjmení? Škol s příjmením Masaryk je po republice nemálo, ale málokdo má ve své obci hrdinu. Změníme to? Nebo i jinak tu křivdu nahradíme? Je alespoň chvályhodné, že zásluhou Mgr. Tomáše Hromádky jedna z chuchelských ulic nese jeho příjmení. Není to ale málo?

Český Junák byl nejen v naší obci zakládán čtyřikrát. Po prvé na začátku minulého století, následně po vítězství nad německým fašismem (Hauner - Haunerová), v druhé polovině šedesátých let (jedním z vedoucích byl Oldřich Bláha), a po roce 1989 (MuDr Ludmila Vlčková, manželé Palivcovi).

/Následující řádky nemusí být zcela pravdivé. Společně s vámi je pojďme zprůhlednit. Nebylo by pro budoucí generace dobré abychom o skautském hnutí ve Velké Chuchli nevěděli téměř nic. Je poslední možnost jak se dozvědět co nejvíce. Staří lidé odcházejí na pravdu boží a s nimi i informace./

Shodou náhod jsem se dozvěděl, že ještě žije člověk, který v naší obci skaut spoluzakládal ve třicátých letech minulého století. Bohužel se nemohu dostat k jeho adrese, e-mailu, telefonnímu číslu. Jediný člověk, který s ním komunikuje, vše z neznámého důvodu tají. Snad se podaří. Jestliže ne, tak to bude pro nás chucheláky kus chybějící historie. A to by byla škoda.


(...pokračování průběžně.)

Po tzv. sametové revoluci bylo v naší milované vísce opět založeno skautské hnutí. Poslední slib mladí lidé složili v jednom z chuchelských lomů. Existují fotografie ale zatím je nemohu najít.

(Pokračování pravděpodobně ještě dnes v noci. Jestli někdo kolem nejen chuchelského hnutí víte, tak prosím pište do komentářů.)

To opravdu chceme?

19. února 2016 v 23:09 | Také si myslíte, že ta spousta domů se sem opravdu hodí?
Nebyl by tady v tom prostoru lepší park s náměstíčkem, cukrárnou, kavárnou?

http://www.05studio.cz/wp-content/uploads/2010/01/chuchle1.jpg

,,,,

Děkujeme, že jste nám to poslal(a).

...je to bezpečné? Jsou věci mezi nebem a zemí které se snad ani zajistit nedají. A mezi takové patří přechody u Startu!

19. února 2016 v 9:56 | Je to správné, ale složité, nelogické a tak to fungovat nemůže... |  - - železniční přejezd
Jaký máte názor na přecházení vozovek u chuchelského železničního přejezdu?

Podle dopravních a stavebních zákonů ČR
jsou přechody pro chodce u železničního přejezdu
nakresleny správně.
Z hlediska chodců však nemají logiku
a tak je málokdo využívá.
Všichni, včetně dětí, chodí tam, kde nikdo nemá co dělat!

Tam kde by přechody pro chodce měly být nejsou a nikdy nebudou protože by je před závorami nikdo nemohl povolit. Zákony to neumožňují. V současné době by každý kdo vystoupí z autobusu od Prahy musel přejít ke Startu a celou křižovatku obejít. To dělá tak jeden z tisíců obyvatel obce. Všichni jednoznačně, tím že přecházejí přes koleje na přejezdu, porušují dopravní předpisy. Ale může se těm lidičkám vůbec někdo divit? Je situace kolem přechodů u Startu opravdu neřešitelná? Co nám na toto téma asi napíší chuchelští odborníci z výboru pro dopravu?

Pod koly aut umírá rok od roku stále více lidí. Pro občany Chuchlí je dobře vědět, že jedním z nejnebezpečnějších přechodů v Praze je ten na Plzeňské ulici u obchodního centra Nový Smíchov. Automobilisté v minulém roce v Praze srazili 108 dětí, což je o 14 více než v roce 2014. V přibližně polovině případu se jednalo o nepozornost dítěte. Smrťáky byly pouze u dospělých občanů. Patnáct jich střet s autem nepřežilo, což je meziročně o pět lidí více. V minulém roce se na pražských ulicích stalo 653 nehod, ve kterých figurovali chodci, kteří zavinili 295 nehod.

( Zcela náhodou jsem objevil z minulých let anketu, která se týká chuchelského nadjezdu, tunelu. Tak klikejte.)

Kdyby byl rok 2020, tak by všechno bylo jinak! Radostnější!

18. února 2016 v 10:20 | Vždy záleží na inteligenci a životních zkušenostech lidí, kteří o věcech rozhodují aneb ode zdi ke zdi! Opravdu jsme ten megaobchod chtěli? |  - - Hornbach
Neustále je ve vzduchu otázka zda Hornbach v Chuchli byl dobrým nápadem...

Kdybychom žili v roce 2020, tak by s velkou pravděpodobností Hornbach na té nejkvalitnější zahradnické půdě nestál. Skládka by byla odstraněna a místo ní by mezi Malou a Velkou Chuchlí byl park, který by byl propojen podjezdem s pozemky kolem Vltavy. Bohužel navrácení zelinářů by bylo pro zhoršené životní prostředí neproveditelné. Ale proč ne! Vždyť jenom o kousek dál Vietnam na polích s nejúrodnější půdou v republice převelice dobře ekonomicky prosperuje.

Na magistrátu hl. města Prahy se již dlouho připravuje plán, který, zjednodušeně řečeno, má zakázat jakékoliv stavby nejen na zemědělské a podobné půdě, ale i mimo starou zástavbu. Hornbach by musel například stát v areálu některých zrušených továren. Nebo například na nádraží v Bubnech, na Žižkově. Ale v žádném případě v Chuchli!

Tento Metropolitní plán bude představen v létě
a vstoupí v platnost v roce 2020

V této souvislosti již dnes je nutné aby při místním chuchelském úřadu byla vytvořena odborná komise, která by rychle začala zapracovávat připomínky občanů a zejména odborníků. Máme velikou možnost něco významného vytvořit. Jenom doufejme, že současnému zastupitelstvu neujede vlak, tak jako ujel tomu minulému v oblasti úspor energií. Na nich například vydělali občané Radotína a Černošic. Proč platíme za plyn a elektřinu více než naši sousedé?

Pro Malou a Velkou Chuchli je zejména důležitá ta část, která hovoří o vzniku nových parků, sadů, zelených ploch. A to i v souvislosti se zákazem rozrůstání města, vesnice, do okolní přírody. A ta naše je po všech stránkách unikátní. Jenom se bohužel zatím týká jen Chuchelského háje. Ale co nám brání v tom abychom tento náš skvost nerozšířili i do dalekého okolí.

Pro chuchelské radní to není lehký úkol. Když si uvědomíme jak do těchto dnů pracoval výbor pro životní prostředí, tak nás pravděpodobně nic dobrého a přínosného nečeká. Třeba se něco podnětného dozvíme v nejnovějším čísle chuchelského zpravodaje.

Pamatujete si ještě na dobu kdy na radnici vládl pan Mgr. Martin Melichar? V té době členové ODS, kolik jich vlastně v Chuchlích je?, vstoupili do ilegality. Nikdo z nich nepracoval. Všichni hráli role mrtvých brouků, o výboru životního prostředí pod velením pana Kadeřábka ani nemluvě. Může se vůbec něco změnit. Počkáme si na vyjádření jak pana starosty Fresla, tak i pana Kadeřábka.