Srpen 2015

Chuchelští Eskymáci aneb proč je stále Kulturní dům mrtev!!!

28. srpna 2015 v 11:05 - - M. a J. Klempíř
Součástí tohoto článku je ANKETA!

S velkou pravděpodobností je na místním úřadě někdo kdo má na starosti kulturu.
Velká Chuchle je na tom dokonce tak dobře, že má vlastní Kulturní dům.
Otázkou je, proč je v něm neustále rok za rokem, den za dnem, tak mrtvo?
Proč obec není schopna, možná ani ochotna, v něm pořádat jednu akci za druhou.
Neznáte někdo na těchto několik řádek odpověď?
Když si navíc uvědomíme, že ty prostory ročně něco stojí, tak
by určitě nebylo od věci zvát na besedy naše významné rodáky
a můžeme začít s Jaroslavem Klempířem a jeho chotí...


Mezi ledními medvědy...

Jejich otec, sochař, na cihelně postavil dům. Oba kluci tam vyrůstali až do dospělého věku. Ten mladší uvažoval věnovat se jaderné energetice ale brzy zvolil muziku. Jako pianista a hudební skladatel byl naprosto dokonalý. Karel Gott si ho nemohl vynachválit. Tak jak to v životě bývá, vážná nemoc mu změnila smělé plány.

Starší bratr Jaroslav rovněž jako povolání si vybral hudbu. Byl vynikajícím solistou v řádě symfonických orchestrů. Život běžel rychlým tempem a on se rozhodl odcestovat do dalekého světa poznávat přírodu. S manželkou Alenou zakotvil až v dalekém Grónsku.

V zemi, které patří pod Dánsko, pracují jako novináři, sociální geografové a etnografové. V poslední době se věnují i klimatologií v souvislosti s glaciologií. Studená zem je jim již osmnáct let domovem. V těchto dnech opět, tak jako každý rok, zavítali do své rodné země. Poskytli novinářům řadu rozhovorů, ale jejich rodná víska jakoby na ně zapomněla. Nezměníme to? Vystavíme jejich úžasné fotografie? Co na to chuchelská kulturní komise?

Poznámka: kdyby byl zájem, tak o manželích napíší povícero...

Vyhlídka nad Chuchelskou skálou dostala od pí Plamínkové červenou kartu /ANKETA/

26. srpna 2015 v 14:21 | Její vysvětlení je plné legračních argumentů. Chucheláku čti a názor si udělej sám... |  - - chuchelská skála
Vyhlídka do údolí Vltavy mohla být skvostem naší vísky. Ještě ale není všem dnům konec. A jak to dopadne záleží i na Vás...

Smutné je, že výbor pro životní prostředí pod vedením pana Kadeřábka a Špaňhela vůbec k vybudování nové vyhlídky nemá žádný názor!!!

Vážený pane Burle,

reaguji na Váš podnět vybudovat v Chuchelském háji na místě stávající vyhlídky nad železniční tratí vyhlídkové plato.

Místo osobně znám a se zněním dopisu a uvedenými důvody, které Vám posílali pracovníci z odboru OCP MHMP (dříve MZO MHMP) se v zásadě ztotožňuji. Vyhlídka se nachází v přírodní rezervaci Chuchelský háj, skalka včetně vrcholové plošinky před zábradlím je cenným územím s výskytem chráněných druhů rostlin a bezobratlých živočichů. Výstavbou vyhlídkového plata by byly tyto chráněné druhy ohroženy, i když většinové populace se vyskytuje především na vlastní skalce nad železniční tratí. Navíc by se nejednalo o lacinou a stavebně jednoduchou věc, ale o stavbu vyžadující stavební povolení a kromě mnoha dalších dokladů i vydání výjimky ze zákona o ochraně přírody a krajiny .

Dle mého názoru je důležité v současné době zajistit bezpečnost návštěvníků vyhlídky rekonstrukcí zábradlí. O podobě zábradlí lze vést diskusi, aby lépe reprezentovalo toto krásné místo. Určitě by místu také prospělo, kdyby se zredukovaly porosty křovin a místo nepůsobilo tak stísněným dojmem.

Máte pravdu, že vyhlídky na různých místech vypadají atraktivněji případně plní funkci i turistické atrakce, ale do místa jako je Chuchelský háj se dle mého názoru více hodí vyhlídka tohoto přírodního typu, navíc vybudováním vyhlídkového plata by se reálný výhled z tohoto místa příliš nezlepšil.
S pozdravem

RNDr. Jana Plamínková
radní hlavního města Prahy

- D I S K U S E -

Václav Burle: Příchodem pí Plamínkové na magistrát hl. m. Prahy široká pražská veřejnost očekávala výrazné změny. A to zejména v oblasti životního prostředí, které má jmenovaná na starosti. Zatím je to o velkém zklamání. A ono se není zase tak čemu divit. Agenda je to obrovská a navíc nepřehledná. Stalo se to co se stát nemělo. Opět zvítězil ouředník. A při tom to chtělo od paní Plamínkové jen trochu zdravého rozumu...

Pojďme ale k chuchelské vyhlídce. V čem se pí Plamínková mýlí?!:

1/ vrchol chuchelské skály není v rezervaci. Tady je bývalá třešňovka, která je již mimo chráněné území!

2/ Paní radní rovněž upozorńuje na chráněné rostliny. Tak tento její argument je k pláči. Jak se můžete dočíst i zde na blogu, tak jedna z tamějších nejchráněnějších rostlin byla zlikvidována divočáky. Její ouředníci dokonce rozhodli, že kosatec bezlistý český a pravý chránít není třeba!

3/ Prý by to trvalo dlouho než by vyhlídka dostala patřičná povolení. A proč ne! Vždyť zase tak moc nepospícháme. Jenom požadujeme aby to překrásné místo odpovídalo 21. století!

4/ A víte co je nejvíce úsměvné? Naproti na Branické skále, v rezervaci, byla nedávno podobná vyhlídková věž vybudována. Proč tam ano a v Chuchelském háji ne? Uměl by jste někdo na to odpovědět? Holt jedna ruka, hlava, neví co dělá ta druhá ruka, hlava.

!!! A co nám na tyto argumenty odpoví chuchelský výbor pro životní prostředí??? Zasadí se rovněž o vyhlídku nebo i on jí hodí na historické smetiště?

Výstava aneb přijďte se podívat. Jste srdečně zváni

26. srpna 2015 v 10:43 | Houby nerostou a do konce roku to nebude jiné. Ale na výstavě bude se čím pokochat |  Aktuality
Slavnostní zahájení 1. září v 17.00 hodin. Galerie Samson Caffe Rakovník

....

Jerlín vážně aneb nevěřte všemu co se kde napíše

24. srpna 2015 v 22:02 | Važme si chuchelské zeleně a vzácných stromů zejména. Nenechme si je vykácet |  - - jerlín u samoobsluhy
Říká se dvakrát měř a jednou řež. Kdo plodí tyto nesmysly?

V posledním čísle časopisu Praha 5 se objevilo i několik řádků o jerlínu japonském, který zdobí střed naší vísky.

"Na náměstí Chuchelských bojovníků roste u tamější samoobsluhy nepřehlednutelný jerlín. Silný kmen se zhruba v metru rozděluje na dvě mohutné větve nesoucí do široka zněčně rozložitou korunu. Strom je dominantou zdejšího náměstí a vzrůstem je jedním z největších jerlínů v celé Praze. (ar)"

Proti těmto několika řádkům nelze říci nesouhlasné slovo. Jinak je tomu ale u textu pod fotografií.

"Jerlín jehož stáří je odhadováné na 120 let, byl v roce 2013 zařazen do celopražské databáze významných stromů."

Stáří stromu v časopisu uvedené je prokazatelně nesprávné. Byl jsem čtyřletý, pětiletý kluk, když jsem se spolu s kamrády na něm učil šplhat. Tenkrát mohl mít tak deset, patnáct let. Dnešní jeho stáří je něco málo přes osmdesát let. Tedy v žádném případě 120 jak se v časopise uvádí. Moc rád bych věděl kdo k tomu nesmyslnému číslu přišel?

V této souvislosti je nutné připomenout, že těch jerlínu máme v obci povícero. Určitě si mnozí z vás vzpomenou na ty dva pokácené u železničního přejezdu. Ještě štěstí, že se je zásluhou mnohých občanů podařilo na poslední chvíli zachránit. Bohudík se mají k světu.

Opodál, blíže ke kolejím, je pak ještě jeden krasavec. I ten měl být položen k zemi. A máme tady ještě jeden zázrak a tím je jilm!

Snímek jerlínu u samoobsluhy byl pořízen před několika dny. Je to divné, ale jsou i lidé, kterým jeho květy na chodníku vadí. Žádají aby byl odstraněn. Podobně dopadly ovocné stromy před školou. Ovoce padalo na chodník a protože ho neměl kdo odklízet, tak...

Jo, holt lidi jsou různí. Jedni se při cestě pro rohlíky, housky, u jerlínu zastaví a s nábožnou úctou naslouchají hukotu včel. Pro někoho koncert, pro druhého strach aby některá z těch včelek neudělala bebíčko.

Okrašlovací spolek: Nebylo by vůbec marné zajímavé a vzácné dřeviny v Malé a ve Velké označit tabulkou a to včetně stromů v Chuchelském háji. Kdyby tomu tak již bylo, tak bychom o mnohé stromy nepřišli. Nejeden by si již zasloužil označení Památný strom...



Choroš šupinatý pokr. z minulého roku....

17. srpna 2015 v 14:17 | Až ho někdy potkáte, tak ho klidně nechte projít žaludkem. Není vůbec tak špatný |  - - choroš šupinatý
Letos je na houby převelice divný rok. Zkrátka nerostou a nemyslím si, že se ještě stane nějaký ten zázrak. Ale ve Velké se houbám "daří". Není to zas tak dlouho co jsme zde na blogu o této vynikající a chutné houbě již psali. Choroš šupinatý dokáže růst na stejném místě po řadu let. A i v těchto dnech ho můžeme u podchodu před Hondou opět vidět. Jenže suché období mu neudělalo moc dobře. V letošním roce si na něm nikdo nepochutná.

I toto roste v Chuchelském háji. Víte někdo z vás, který hřib že to je?

Očekávali jsme od nich více. Je ale naše víska nezajímala. Proč asi?

9. srpna 2015 v 12:21 | Byli dva - Ivan Philip, který po atentátu z Chuchle odešel. A současně zde žijící Jiří Paroubek. Nebyla to ale i naše chyba, že jsme je do záležitostí naší obce nepřivzali? |  OSOBNOSTI
Ivan Philip minulost a současnost. Co přenesl, zanechal v naší milované vísce?

(...dokončení brzy.)

Nyní máš občané možnost vyjádřit názor, podílet se na chodu obce

9. srpna 2015 v 11:31 | Využij této možnosti ať následně nemusíš plakat nad svojí nečinností |  Aktuality
V posledním chuchelském zpravodaji, ale i na internetových stránkách obce, se objevil dotazník, ve kterém starosta St. Fresl vyzývá spoluobčany k podávání návrhu na neustále zlepšování stavu Malé a Velké a to ve všech oblastech nejen lidského konání. Pan starosta pravděpodobně ani netuší, že tímto parádním krůčkem otevírá chuchelskou radnici občanům. Teď už bude záležet jenom na každém z nás jak tuto rukavici zvedneme.

Vážení sousedé, v návaznosti na personální změny ve vedení Magistrátu hl.m. Prahy (MHMP) došlo i k obměně ve vedení Institutu plánování a rozvoje (IPR), který odpovídá za tvorbu územně plánovací dokumentace pro oblast Prahy. Tyto změny se v pozitivní rovině odrazily zejména v akceleraci tvorby návrhu zcela nového územního plánu, který je známý pod označením Metropolitní plán a také v lepší komunikaci s jednotlivými městskými částmi, kterým byl dán určitý prostor pro participaci na jeho přípravě a bylo jim také umožněno vyjádřit k již pracovnímu návrhů prezentovanému ze strany IPR.

Tvorba územního plánu je proces dlouhodobý a prakticky bez konce. Je však možné jej do značné míry udržovat ve stanovených limitech a dát mu větší či menší řád a směr. A protože jsme všichni jakousi nedílnou součástí tohoto procesu, je potřebné, aby i Vám byl dán prostor pro vyjádření se.
Jelikož územní plán tvoří odborníci k tomu povolaní, je náš názor brán pouze na úrovni podnětů a připomínek a rozhodně není závazný. Není proto ani svázán žádnými náležitostmi či jakkoliv podmíněn. Přiložený dotazník proto berte jako zcela otevřené pole pro vyjádření Vašeho stanoviska či prezentaci Vašich nápadů a připomínek.

Prosil bych Vás pouze o jistou míru věcnosti a stručnosti. Není nezbytně nutné odpovídat na všechny položené otázky, a pokud se u některé hodláte "rozepsat", tak je samozřejmě možné pokračovat i na samostatný list, který k dotazníku připojíte.

V neposlední řadě bych Vás poprosil o čitelnost a přehlednost a samozřejmě také o vyplnění údajů o Vás v záhlaví dotazníku. Bereme-li totiž rozvoj naší městské části vážně, pak se nemusíme se svými názory a podněty skrývat v anonymitě.

Předem Vám děkuji za spolupráci.
Stanislav Fresl, starosta

"OKRAŠLOVACÍ SPOLEK CHUCHLE" (...členem se může stát každý z Vás. Dnes spolek, zítra většina na radnici!)

* * * Nejen na tomto chuchle.blog.cz, ale i na veřejných zasedáních obecního úřadu jsme již podali nemálo návrhu. Až na jeden všechny skončily pod stolem zejména pana exstarosty Mgr. Martina Melichara. Svůj podíl měla i nečinnost výboru pro životní prostředí pod vedením pana Kadeřábka. Podařilo se pouze - na náš popud - osadit minialej na Starochuchelské. Otázkou je, jestli nápad pana ing. Špaňhela byl ten nejlepší. Opět se i v tomto případě ukázalo, že není možné aby o obecních záležitostech rozhodoval pouze jeden občan. Konečný výsledek - asi - nepatří mezi ty nejzdařilejší. Ale alespoň něco se povedlo. Dobrý to začátek...

* * * Přišli jsme rovněž s myšlenkou začít obnovovat historické chuchelské sady. Nápad to není vůbec tak špatný, když všechno zaplatí evropská unie. Zahájili jsme oťukávající řízení na magistrátu a výsledek nevypadá vůbec špatně. Co je hrůzné je, že jak zastupitelstvo, tak i výbor pro životní prostředí to vůbec nezajímá. Proč? Umíte to někdo vysvětlit?

* * * Pak tady máme návrh na vybudování kulturně vypadající vyhlídky nad chuchelskou skálou. I tady se okrašlovací spolek obrátil na magistrát hl. m. Prahy. Ten konstatoval, že naše žádost je oprávněna a to zejména z důvodu současné nebezpečnosti ochranných prvků na vyhlídce. Úředníci navrhli výměnu zábradlí. Podařilo se nám ale jejich rozhodnutí pozastavit. Obrátili jsme se přímo na radní paní Plamínkovou s tím, že by bylo vhodnější tam vybudovat kulturně vypadající "rozhlednu". Bohužel do toho přišly dovolené. Nyní je řada na vedení našeho obecního úřadu. Podpoří nás?

* * * Říká se tam v Necičkách. Dříve obraciště pro parníky a veliká překrásná tůň plná obojživelníků. Pak jí magistrát nechal i s těmi božími tvory zavést. Netrvalo dlouho vyrostly tam keře, stromy a vše v tajnosti osídlili bezdomovci. Dnes po vykácení je tam zajímavý minipark. Již dávno tomu co jsme doporučili tam zřídit - zejména pro cyklisty - odpočinkové místo s ohništěm, venkovním krbem. Náš nápad opět na místním úřadě někam hluboko zapadl!

(...pokračování brzy. Vy své názory můžete psát do komentářů. Následně ty nejzdařilejší přetáhneme do tohoto článku. A i zde máte možnost napsat své názory, tužby, které by jste uvedli do výše uvedeného dotazníku.)

Hornbach pomalu ale jistě pokračuje ve svém smělém plánu. Pozemek je zpevněn a začíná se budovat hala. Jenom netušíme kde skončí ty hromady zeminy. Ta je pročištěná a tak se možná bude hodit na zahradní úpravy. Hornbach již pomocí inzerátů hledá zaměstnance.



MOTÝLI aneb ráj to na chuchelské zemi

6. srpna 2015 v 21:20 | Nenechme si tu veškerou krásu obou Chuchlí likvidovat... |  CAUSA Chuchel. háj
Chuchelský háj je velevýznamnou přírodní lokalitou


Tak tohoto krasavce určitě v Chuchli nepotkáte. Ale můžete jít ho s námi obdivovat do botanické zahrady. Je to jeden z největších motýlů na světě...

Na strmé diabasové skále mezi kostelem sv. Jana Nepomuckého a tratí jsou bohaté porosty skalní stepi s výskytem velmi početných populací chráněného kosatce bezlodyžného českého. Jinde jsou strmé svahy rezervace porostlé suťovým lesem s nepůvodním druhem štědřencem odvislým a úzkým pruhem šípákové doubravy, s hojným výskytem dřínu obecného, jednotlivých letitých exemplářů dubu šípáku a typických bylinných doprovodných druhů (kamejnice modronachová). Horní partie Chuchelského háje mimo rezervaci jsou pokryty převážně černýšovou dubohabřinou, která je však na více jak polovině plochy ovlivněna výsadbami borovice lesní a smrku ztepilého a mladšími výsadbami dubu zimního, habru obecného a lípy srdčité. Přesto si bylinné patro zachovává vysokou druhovou diverzitu a celá lokalita představuje v pražských poměrech jednu z nejzachovalejších dubohabřin. Současná obnova lesních porostů je zde prováděna v porovnání s dalšími pražskými lokalitami velice citlivě se zohledněním přirozené druhové skladby porostů.

V porostech dubohabřin lze zaznamenat výskyt typických hájových bylin, jako například černýše hajního, kokoříku vonného. Severní části území (severně lesní údolní cesty vedoucí od ulice V lázních k západu) je zcela znehodnocena porosty akátu i výsadbami dalších dřevin - borovice černá, dub červený, bloky borovice lesní ap. Naopak ucelený blok v západním cípu lesa při obytném objektu v lese je tvořen relativně mladými výsadbami přirozeného druhového složení, s převahou habru obecného. Jižně exponované svahy Chuchelského háje nad ulicí Pod akáty jsou zcela znehodnoceny výsadbami akátu.

V části západní tyto svahy přecházejí v okolí Čulíkova lomu do cenných společenstev skalní stepi, západní cíp lesního porostu je kvalitní šípákovou doubravou, na jejímž okraji roste např. čilimník řezenský. Navazující partie západně Čulíkova lomu jsou poznamenány bývalou těžbou v lomu. Lom je zasazen do kvalitních stepních porostů svazu Bromion erecti, v nichž roste např. trličník brvitý, šalvěj přeslenitá, v mozaice s křovinami svazu Prunion spinosae, resp. Prunion fruticosae s lokální účastí čilimníkovce černajícího. Bohužel i nadále se zde uplatňují negativní vlivy lidské činnosti (v současnosti objemná skládky zeminy), které narušují sukcesi směřující k návratu porostů do původních poměrů.

Nad údolní komunikací probíhající souběžně s Vruticí je řada kvalitních stepních enkláv s bohatou suchomilnou vegetací. Na lokalitě bylo zaevidováno celkem 1276 druhů motýlů, z toho 17 druhů (1,33 %) jsou indikátory 1. stupně, 131 druhů (10,27 %) jsou indikátory 2. stupně, 424 druhů (33,23 %) jsou indikátory 3. stupně, 505 druhů (39,58 %) jsou indikátory 4. stupně a 199 druhů (15,60 %) jsou indikátory 5. stupně. Z hlediska lepidopterologického jde o území s vysokou druhovou diverzitou s vysokým zastoupením indikátorů 1. a 2. stupně, významným zastoupením indikátorů 3. stupně a relativně nízkým zastoupením druhů bez indikačního významu. zasluhuje nejpřísnější ochranu. V lesních porostech je nutno důsledně dbát na obnovu a zachování přirozené druhové skladby dřevin.

Indikátory 1. stupně jsou druhy: Parornix fagivora, Phyllonorycter helianthemellus, Coleophora ballotella, C. serpylletorum, C. auricella, Heinemannia festivella, Caryocolum tischeriellum, Cochylimorpha hilarana, Cochylis pallidana, Pelochrista caecimaculana, Rhyacionia pinivorana, Pterotopteryx dodecadactyla, Capperia lorana, Eurhodope rosella, Catephia alchymista, Euchalcia consona a Abrostola asclepiadis.


...tak toto je rovněž motýl. Na každém konci křídel má hada, který odrazuje predátory.

Zjednosměrnění části ulice Dostihová ve Velké Chuchli

3. srpna 2015 v 11:50 | To snad není nic proti ničemu. Není to dokonce dobrý nápad? |  CAUSA Dostihová
Z důvodu zvýšení bezpečnosti a plynulosti silničního provozu v křižovatce ulic Radotínská - Dostihová - Mezichuchelská - Starochuchelská, umístěné v blízkosti železničního přejezdu, dojde k připravovanému zjednosměrnění ulice Dostihové směrem od křižovatky u železničního přejezdu k ulici Starolázeňská.

Zamezením vjezdu do uvedené křižovatky z ulice Dostihová zároveň dojde ke zjednodušení průjezdu křižovatkou.

Podle sdělení zhotovitele budou práce na změně dopravního režimu probíhat 3.- 4.8.2015.
ÚMČ

V poslední době se všude hodně hovoří o nebezpečnosti železničních přejezdů. Nemálo negativních příkladů jsme měli i na tom našem chuchelském. Jenom zázrak vždy zamezil hrůzné tragédii. Ale o tom se tady na blogu někde píše povícero.