Červenec 2015


Kosatec bezlistý v ohrožení. Co na to státní ochrana přírody?

13. července 2015 v 18:01 | Že člověk likviduje chráněné rostliny nám vadí. Ale proč nám nevadí, když chráněné rostliny žerou divoká prasata? |  - - kosatec bezlistý
Český rozhlas dnes v ranních hodinách oznámil, že v Bílých Karpatech jsou neustále nenechavci orchideje vyrýpávany a odnášeny bůh ví kam. Došlo to zejména v poslední době tak daleko, že už tam například není k nalezení tořič včelonosný. Střevičník pantoflíček je tam jen v několika málo trsech. O ostatních orchidejích ani nemluvě. Jedna tamější obec má ve znaku pantoflíčka. Co se s obecním erbem asi stane, až tam střevičník už nebude? Bude na něm zloděj jak orchidej vyrýpává?

KOSATEC BEZLISTÝ POD CHUCHELSKOU SKÁLOU

Sedmdesát let tady lezu. Ale nikdy by mě nenapadalo vyfotografovat i tu část pod skalou. Že by tam kosatec někdy zmizel? A to se stalo! Existuje náprava?

Od nepaměti se do údolí Vltavy dívají ze skály kosatce bezlisté. Viděli mnohé, ale co se s nimi děje dnes je na pováženou. Je divné, že to státní ochranu přírody nezajímá. V dolní části, ke které mají přístup divočáci, už nenajdeme ani jednu rostlinu. Oddenky prasata sežrala. A co na to magistrát hl. města Prahy? To nevadí, nic se neděje!!! Takže magistrát bude chránit kamení, ve kterém již dnes neroste ani jediný kosatec!

Věc: Sdělení k Vašemu podnětu ohledně pohybu divokých prasat pod Chuchelskou skálou

Vážený pane Burle,
odbor ochrany prostředí Magistrátu hlavního města Prahy (který byl zřízen s účinností od 1. 4. 2015 na základě bodů I.36, I.37, I.38, I.39, I.40 a I.41 usnesení Rady hlavního města Prahy č. 528 ze dne 17. 3. 2015 a do kterého byla ze současně zrušeného odboru životního prostředí Magistrátu hlavního města Prahy převedena mimo jiné i předmětná působnost, dále jen "OCP MHMP") obdržel dne 6. 5. 2015 Váš podnět ohledně likvidace kriticky ohroženého kosatce bezlistého jako důsledek výskytu divokých prasat pod Chuchelskou skálou.

K podnětu Vám sdělujeme následující:
OCP MHMP na základě znalosti místa a místního šetření neshledal, že by docházelo k ohrožení kriticky ohroženého kosatce bezlistého. Stabilní populace tohoto druhu se nachází na skalním výchozu, kde je přirozeně chráněna před zvěří, převážně divokými prasaty, ale i jinými druhy. Z tohoto hlediska neexistuje obava, že by mohlo dojít k vymizení chráněného druhu z dané lokality.

Ohrožení jedinci se nachází ve stěrkovém poli pod skalním výchozem, kde dochází k disturbancím v podobě rozrývání svrchní vrstvy půdy. Tato činnost ale na druhou stanu zamezuje zarůstání dřevinami, které by bránily osvětlení nejspodnějších skalních partií, které by se tím staly nevhodným stanovištěm pro kosatce. Proto by nebylo vhodné učinit taková opatření, která by zamezila divokým prasatům se do těchto míst dostat, například lokalitu oplotit.

OCP MHMP připravuje v následujících měsících botanické průzkumy zvláště chráněných částí přírody na území hlavního města Prahy, mimo jiné i zvláště chráněného území přírodní rezervace Chuchelský háj. Na základě Vašeho podnětu, bylo do připravovaných průzkumů zařazeno i zhodnocení ohrožení populace kosatce bezlistého nacházející se pod Chuchelskou skalou vlivem divokých prasat. V případě, že by se prokázala potřeba zvýšit ochranu ohroženého kosatce bezlistého, budou učiněna patřičná opatření.

....


.....

Co je to za květ? Nemůže to být Adéla?

9. července 2015 v 22:36 Flora
Květ na obrázku není žádná Adéla, nebezpečná masožravá rostlina Adelhaide kratzmarii von Kratz, jak ji všichni dobře známe z českého filmu režiséra Oldřicha Lipského - Adéla ještě nevečeřela. Jedná se o zcela neškodný samčí květ cukety, jednoho z mnoha kultivarů tykve obecné (Cucurbita pepo). Tykev pochází ze Střední Ameriky, ale cuketu z ní vyšlechtili v Itálii a odtud se jako chutná zelenina rozšířila po celé Evropě (Paris, 2001). U nás ji zahrádkáři pěstují už více než dvacet let a na rozdíl od Itálie, kde se sklízí malé a mladé plody, v Česku převažuje mylná představa, že cuketu je třeba vypěstovat co největší (Peleška, 1995).

Vy, co máte cuketu na zahradě, nebojte se sklízet malé plody. Čím více jich sklidíte, tím více rostlina pokvete a přinese bohatší úrodu. Nejkvalitnější pro sklizeň jsou mladé cukety do 25 cm, jejichž semena ještě nejsou plně vyvinutá. Plody cukety jsou chutné, dietní a v kuchyni všestranně využitelné. Cuketa má velmi nízkou energetickou hodnotu, protože obsahuje kolem 91 % vody, jen trochu vlákniny a pouze kolem 4 % sacharidů. Cenný je také její vysoký obsah karotenu a minerálních látek, zejména draslíku (Food Standard Agency, 2014). A kulinářsky využitelné jsou i cuketové květy. Dají se smažit v těstíčku a v Itálii jsou vyhledávanou exkluzivní specialitou. Pokud vám zrovna kvetou na zahrádce, neváhejte a vyzkoušejte! Návod najdete např. na http://www.cuketka.cz/?p=369

Literatura
Food Standard Agency. McCance and Widdowson's the composition of foods. Institute of Food Research, & Public Health England (Eds.). Royal Society of Chemistry, 2014

Paris HS. History of the cultivar-groups of Cucurbita pepo. HORTICULTURAL REVIEWS-WESTPORT THEN NEW YORK, 2001; 25: 71-170. Peleška S.: Zelenina na zahrádce a balkoně, Nakladatelství Brána, Praha 1995, ISBN 80-85946-02-5
Jiří Patočka

Zpravodaj č. 5 - 6 aneb to už není tak špatné. Je vidět pokrok...

9. července 2015 v 19:40 | Když to půjde takto dál, tak se snad podaří mít zpravodaj opět jako měsíčník, ale? |  Zpravodaj
Pane Kadeřábku, napište nám prosím co se tak zásadního v redakcí změnilo. Kdo dělá technické a další práce?

+++ V lámání zpravodaje je vidět až zázrak. Kdo je autorem? +++ Snímky již nejsou obrovské, jsou vyvážené +++ Je třeba si ale uvědomit, že neexistuje pouze jedna velikost písma +++ Co třeba použít i krásnější litery, například petit a především kolonel +++ Problémem je, že hlavní autor pan Zágler má ve zpravodaji až nebývalý počet příspěvků. To ostatní zastupitelé nechtějí snad přispívat? Nebo nemají co říci? Nejeden z nás by si rád přečetl něco o elektromobilu, nebo o necitlivém kácení v Chuchelském háji, o nových reklamách, které vyrostly na Strakonické apod.

Strana 1 - v minulém čísle zpravodaje byl na titulní straně až nevhodně vložený dostihový sport. Článek, který jednoznačně patří na stranu poslední! Dnes na ní máme naopak den dětí. Dobře napsaný článek, ale opět se na titul nehodící. Na první straně by měl být především úvodník od pana starosty, nebo některého ze zastupitelů, ale třeba i od pana tajemníka. Měl by vyjadřovat něco důležitého, zajímavého, podnětného...

Strana 2, 3 - a opět zde máme dostihy. Proč na této straně. Sport vždy patří někam hodně dozadu. Proč asi? To samé se týká tanečního studia. Taneční studio - velká gratulace, ale to je kultura. A dostáváme se znovu k první straně. Na ní je třeba dávat odkazy na důležité články uvnitř zpravodaje. Místo dne dětí noticky na úspěch aerobicu, tanečního studia. Co je důležitéjší? Den dětí nebo titul mistrů Evropy? Zásadní chybou je, že ve zpravodají se vůbec nepíše o další významné akci Aerobic teamu Chuchle. A to je velká a zásadní chyba!

Strana 4 - PRAŽSKÉ BŘEHY. Od pana Kodeta dobrý počin. Otázkou ale je jak moc se text týká Chuchlí. Pro nás je důležitý především ten závěr. Umíte si představit jak na Strakonické bude korso a parkoviště pro auta? Já mám názor zcela opačný. Vrátit celé území kolem Vltavy a Berounky přírodě. Ona už ta dnešní cyklostezka je pro matičku přírodu velkým negativním zásahem. To by bylo ale na jiné a hodně dlouhé povídání. Málo se ví, že Vltava před fotbalovým hřištěm má být vybagrovaná se záměrem vybudování přístaviště, doků.

V textu se rovněž píše o stromořadí. My jsme si ty stromy nechali vykácet a teď máme jásat nad novými. Po povodni ty najkrásnější vrby a další dřeviny ouřady nechaly poslat k zemi. Zdůvodnily to tím, že kolem řeky vysadí nové. A kde jsou? Nevíte někdo kam se poděly? A co tam konečně v Necičkách udělat to odpočinkové místo?

Pod zeleným podtiskem je profesionální povídání pana starosty na téma kulturního domu. Dovolím si přidat dvě myšlenky. Když minulé zastupitelstvo rozhodovalo o restauraci, tak jsem to byl právě já kdo upozorňoval, že v naší milované vísce se další hospoda, restaurace, kavárna, neuživí. Vedení obce ekonomickou rozvahu nevzalo za svou a tak to dopadlo jak to dopadlo. Není zas tak nemoudré neposlouchat své sousedy a sousedky. Podobné to bylo i z prodejnou na konečné autobusu.

Jsem přesvědčen, že v kulturním domě je třeba nainstalovat závěsný systém, který je doslova za pakatel. A již na podzim tam uspořádat několik výstav. Vždyť v Chuchlích máme malíře - akademického pana Kolínského, pana MuDr. Ivana Albrechta, fotografa pana Jana Rysa a řadu dalších, včetně sochařky. Zářným příkladem by nám měly být akce, které se pravidelně konají v sousedních obcích...

Strana 5 - upozornit na obecní knihovnu je jistě přínosné.Ale proč tak velké písmo, obrovské mezititulky? Při menším písmu by se vešlo více knih, nebo by na straně mohl být další článek, glosa, chuchelský humor apod.

Strana 6 a 7 - konečně se chuchelský občan dočkal.Pan starosta informuje o stavebních úpravách kolem škol. Proč to ale trvalo tak dlouho? Poděkování patří především jednomu ze zastupitelů. Pan místostarosta Martin Šimek odvedl prvotřídní práci. Poděkování v článku pana starosty obdržel také pan ing. Jiří Špaňhel. A to za podporu při zajišťování finančních prostředků. To by určitě chtělo podrobnější vysvětlení. Nebo se snad šéf ANO na Praze 5 stal i bankéřem?

Strana 8 a 9 -již roky, při hodnocení zpravodaje na tomto blogu, upozorňujeme, že přehled usnesení zbytečně moc zabírá na stránkách prostor, který by mohl být využit na další důležité a zajímavé texty. Navrhovali jsme, aby tento úřednický materiál byl do zpravodaje vkládán. Neustále jsme poslouchali, že to není možné. A hle, dnes je tam vložen dotazník. Jak je na tomto konkrétním příkladě vidět, kdyby se chtělo, tak by to určitě i šlo. Navíc by to mělo tu výhodu, že u jednotlivých bodů usnesení by mohl být odborný výklad.

Na přehledu usnesení je vidět, jak je důležité aby zpravodaj vycházel každý měsíc. Potom by se nestávalo, že v jednom čísle zpravodaje jsou usnesení dvě. Ta předcházející, v tomto případě to pod číslem tři, je už hodně, ale hodně zastaralé!

Strana 10 - stal se doslova zázrak a konečně ve zpravodaji máme i zajímavý článek na téma bažanti. S velkou slávou, a za sponzorského daru, jich bylo 40 vypuštěno neznámo kde. Ta tajemnost pravděpodobně má zamezit pytlákům je zlikvidovat a dát si je na pekáč. A to by opět bylo na jiné dlouhé vyprávění. Není to zas tak dlouho co pytláků bylo v našem okolí plno.

Když jsem si těch několik řádků četl, tak jsem měl na ústech úsměv od ucha k uchu. Je to stále dokola. Málokdo už ví něco více o historii našich dvou vísek. Kdo si dnes ještě pamatuje, jak moc jsme měli bažantnic všude kolem a v nich na tisíce těchto ptáků. Pamatujete si ještě někdo na ty výřady před hostincem U Holečků. Dokonce při nich hrávala i dechová hudba. To bývávalo slávy....

Strana 14 - Ing. Jiří Špaňhel, předseda ANO, Praha 5, člen výboru chuchelské radnice pro životní prostředí. Je škoda, že hned na začátku se mu do článku vloudil tiskařský šotek. Opět někdo u korektur zrovna zaspal.

Milý Jirko, v rámci textu máš i lilii zlatohlavou, které je v Chuchelském háji stále více. Chtěl bych tě, jako člena výboru, požádat aby jste udělali vše pro to aby nebyla v našem lese zlikvidována. Ona nejvíce roste v nové výsadbě. Nebude trvat dlouho a někdo jí tam přijde probrat. A to by byl začátek konce této překrásné chráněné rostliny. Tak prosím udělejte taková opatření aby se to nestalo!!! Bohužel každoročně jsou květy lilie velkým pamlskem pro srnčí zvěř. Nebylo by dobré ten prostor osadit oplocenkou?

Rovněž dovol abych tě pochválil, že velkou pozornost věnuješ chemii. Jak ve svém článku píšeš o těch pesticidech, tak to jsem byl hodně ale hodně potěšen. Máš pravdu, že naše chuchelská společnost se bez těch jedů obejít nemůže!

Drahý Jiří, v minulém čísle zpravodaje jsi napsal, že jako šéf ANO a člen výboru pro životní prostředí nás budeš podrobně informovat o té necitlivé likvidaci Chuchelského háje. To jsi na to zapomněl? Buď od té dobroty a ty informace nám napiš pod tento článek do komentářů. Dovol abych ti ten tvůj text připomenul: "Moje stanovisko je následující. Lesy na území MHMP nejsou lesy těžební ale rekreační. Duby ve stáří 130let nejsou staré a určené k těžbě. O dalším vývoji situace Vás budu informovat prostřednictvím webu městské části a následně ve zpravodaji." Tak prosím informuj....

A co vy pane starosto, pane Kadeřábku. Jaký vy máte názor na to zhůvěřilé kácení v našem milovaném háji. Vy s tím opravdu ale opravdu souhlasíte?

Vážený občané, ono to kácení ale ještě neskončilo. Bude ve velkém pokračovat. Opravdu to chceš? Problémem je, že nás nikdy a nikdo o Chuchelském háji s předstihem neinfromuje. A to je špatně!



Orel skalní si prohlédl Chuchli

6. července 2015 v 23:30 Aktuality
Dnes nad naší vískou létal orel skalní...

...jaký si o naší milované vesničce české, malované, asi udělal z té výšky názor?

Bolševník velkolepý a další invazivní rostliny v Malé a Velké Chuchli

1. července 2015 v 16:04 | Na posledním veřejném zastupitelstvu se tato problematika rovněž projednávala. Stačí se podívat kolem železniční trati a vše bude každému jasné. Otázkou je jak ty cizí rostliny odstranit... |  - - bolševník velkolepý
V Karlovarském kraji končí tříletý projekt na likvidaci invazních rostlin, které se nekontrolovaně šíří a agresivně vytlačují původní druhy. Projekt má za cíl likvidovat, resp. významně omezit, bolševník velkolepý, všechny 3 druhy křídlatek a netýkavku žláznatou. Tyto nepůvodní druhy přitom v kraji rostou na 13 000 lokalitách. Projekt byl zahájen v roce 2013 a letos na podzim skončí.


Nejobtížnější je likvidace bolševníku, který právě v těchto dnech dorůstá do květu a likviduje se chemicky. Aby firmy likvidující bolševník mohly začít s pracemi, kraj musel zkontaktovat a získat souhlas od 4800 majitelů pozemků. Likvidaci bolševníku je drahá (celkové náklady projektu jsou téměř 82 milionů korun) a velmi nebezpečná. Jeho šťáva způsobuje při dotyku s pokožkou vážné zdravotní problémy.

A i chuchelský kostelíček se musí na tu hrůzu koukat. Ale že je ten bolševník krásný? Škoda, že pro něj není nějaké smysluplné využití...

Málokdo ví, že za problémy s přemnožením bolševníku velkolepého může kníže Metternich, významný politik 19. století. Metternich byl kontroverzní osobností evropských dějin. Ačkoliv vyrůstal v období vrcholného osvícenství, sdílel po celý život vysloveně reakční názory a období kdy zastával funkci státního kancléře habsburské monarchie vstoupilo do dějin jako období "metternichovského absolutismu". Toto období našich dějin dodnes figuruje ve školních osnovách, díky čemuž je Metternich relativně známou historickou osobností. Méně však už je známo, že Metternich se nezapomenutelným způsobem zapsal i do dějin botaniky.

V roce 1815 pořádal Metternich ve Vídni mezinárodní kongres, který nově upravoval politické poměry v Evropě a posílil moc východních monarchií. Ruský car Alexandr I. tehdy přišel s myšlenkou tzv. Svaté aliance, spojenectví tří křesťanských panovníků: rakouského císaře Františka I., pruského krále Friedricha Viléma III a ruského cara Alexandra I. Tyto země měly vytvořit hráz proti nastupujícímu liberalismu a světové revoluci a není proto divu, že se tato myšlenka konzervativnímu Metternichovi velmi líbila. Vděčný car věnoval Metternichovi řadu dárků, mimo jiné i semena rostliny do té doby v Evropě neznámé, bolševníku velkolepého (Heracleum mantegazzianum). Kníže Metternich nechal vysét semena na svém zámku Kynžvart a tak se tato rostlina dostala do Čech.

Dlouho byl bolševník jen impozantní okrasou parků, ale postupem doby je opustil a vstoupil do volné přírody. Koncem 19. století již okupuje téměř celou oblast Slavkovského lesa. V roce 1907 byl jeho výskyt zaznamenán na severovýchodní Moravě a v roce 1950 bylo v ČR již devět míst, kde byl bolševník nalezen. Dnes je těch míst více než tisíc a další stále přibývají. Semena se přirozeně šíří tekoucí vodou, jsou roznášena větrem a zachycena na pneumatikách automobilů dobývají další a další území. Rychlostí šíření je bolševník v globálním i regionálním měřítku nejnebezpečnějším invazním rostlinným druhem v ČR. Všude tam kam pronikne, potlačuje druhovou diverzitu, působí velké ekonomické škody a představuje také nebezpečí pro lidské zdraví. Univerzální způsob, jak se jej zbavit, jak zmírnit důsledky jeho výskytu či zabránit dalším a dalším invazím, bohužel neexistuje.

Bolševník velkolepý je statná, přes dva metry vysoká bylina, která každoročně vyprodukuje několik tisíc semen, která si udržují klíčivost až 12 let. Osídluje téměř všechna stanoviště, šíří se podle cest a vodních toků a protože jeho semena klíčí velmi brzy na jaře a rychle přerostou ostatní vegetaci, časem vznikne souvislý porost, v němž se nedaří žádným jiným rostlinám. Pro většinu býložravců je rostlina nepoživatelná a nemá ani žádné přirozené nepřátele.

Bolševník velkolepý je klasickým příkladem rostliny, která se stala obtížným plevelem, když se dostala do jiného prostředí a vymkla se přirozené kontrole. V současné době zasáhla invaze bolševníku většinu Evropy a boj s ním je ekonomicky náročný a málo účinný. Navíc se jedná o rostlinu jedovatou, která obsahuje řadu nebezpečných chemických substancí. Toxikologicky nejvýznamnější jsou fototoxické furanokumariny, látky jejichž účinek je aktivován slunečním zářením. Otravy bolševníkem jsou poměrně časté a dochází k nim tehdy, dostane-li se jeho šťáva do kontaktu s nechráněnou pokožkou. Kontakt způsobuje pálící a svědící červenohnědé skvrny, často doprovázené vznikem puchýřů. Účinek šťávy bolševníku bývá přirovnáván k účinku bojové zpuchýřující látky, yperitu. Ještě dlouho po kontaktu přetrvávají na kůži pigmentovaná místa a často zůstávají trvalé jizvy či barevné změny, které lze spolehlivě odstranit jen zásahem plastického chirurga. Dostane-li se šťáva z bolševníku do oka, může dojít k jeho vážnému poškození.

Kdyby v roce 1815 byl v Rusku u moci již nástupce Alexandra I., jeho nevzdělaný a despotický syn Mikuláš, nemuselo k invazi bolševníku v Čechách vůbec dojít. Ten Metternicha nenáviděl, mluvil o něm jako o "satanově pomocníku" a žádná semena by mu určitě nedal, ani ta bolševníková.
Jiří Patočka

Chuchelský bolševník velkolepý je vyšší než tři metry a mají ho rády včelky. Není pro ně nebezpečný?