Březen 2014

Duplicita ničemu neposlouží aneb všeho moc škodí

30. března 2014 v 22:00 | V naší milované vísce se zrodily nové internetové stránky. Přichází nová politická strana |  Aktuality
V těchto dnech se v naši Malé a Velké zrodily nové internetové stránky - www.chuchleweb.cz. Je zřejmé, že budou zaměřené na politické dění. Určitě by nebylo dobré ani správné, aby se tento blog věnoval stejné, podobné, problematice. Dejme jim šanci a popřejme hodně úspěchů. Tento blog se bude již věnovat jenom historii, přírodě, zajímavostem....

Jaro vstoupilo do chuchelských ulic. Kolem, v překrásné přírodě, to začíná žít. Vyrazíme tu nádheru pozorovat. Přidej se, nedej se...

Dnes jsme navštívili Český kras. Kačenky české sice již rostou. Jeden náš známý borec jich našel sto, ale my nic moc. Čeká se až vydatně zaprší. Pak opět budou hody hody doprovody.

Už se klubou první letošní hlaváčci jarní. Nejmenší jsou nejkrásnější. Začátkem května pořádáme vlakem expedici do krasu za bylinami. Přihlásit se můžeš i ty.

Houby v České televizi

29. března 2014 v 21:52 | Byl jsem ukecán, tak tady to máte... |  Houby
Naučme se něco málo znát o HOUBÁCH... I až III díl .

...a pak že houby rostou jenom na zemi. Není to pravda. Nacházíme je i vysoko pod nebem.

....

Něco málo z pohádkové říše hadů.

27. března 2014 v 22:25 | Napište nám až se s některým plazem v Chuchlích a okolí potkáte |  Fauna
Hadi v našem okolí prokazatelně žijí, ale kolik jich zde asi je? Podle odborníků zde můžeme potkat všechny užovky, ale třeba i slepýše.

...a tady jednoho máte. Prohlédněte si dobře snímek. Nezdá se vám na něm něco podezřelého?

NE POUZE PRACÍ ŽIV JE ČLOVĚK. TAK NĚCO ÚSMĚVNÉHO
Tak jsme včera byli fotografovat hady. A že jich tam bylo. Já o ty z dalekých zemí moc zájem neměl. Raději mám tu naší přírodu.

Hned na kraji užovky, slepýš, zmije, ještěrky atd. Jenže se všichni domluvili a udělali ze mne pořádného hlupáka. Ten vtip se jim podařil na jedničku. Vždyť si ho také pěkně dlouho připravovali. Ten se ještě dlouho bude u táborových ohňů vyprávět.

Hadi byli klidní, moc se nehýbali, a tak jsem se s aparátem pořádně vyřadil. Úžasné snímky. Najednou koukám na užovku podplamatou a říkám chovateli, že má nějak moc zelenou barvu. Takový odstín přeci tato užovka nemá.

Podíval se řka: "...ale Václave, vše co tady již hodinu fotografuješ jsou modely!" Jistě si umíte představit co se potom mezi tou partou fotografů na můj úkor dělo...


Slepýš, ale úplně dřevěný....

8. dubna se koná vycházka do Libeřské rokle. Potkáme tam i tyhle krasavice. Na Homolce a v okolí, ale také u Vltavy, jich bývávalo plno. Už jsem roky u nás žádnou nevíděl. I to svědcí o tom, jak se u nás životní prostředí vyvíjí. A výbor pro životní prostředí, tak jako starosta a zastupitelé, mlčí. Kdy jste naposled viděli ještěrku v Chuchlích?

Májka - stavěla se v Chuchli? Pamatujete si to někdo?

27. března 2014 v 19:59 | Obce po celé republice se vracejí k tradicím předků. Nebudeme je následovat? |  Stromy NEKÁCÍME!!!
Položte si ruku na srdce a zamyslete se co všechno o své vísce víte...

Na rozloučení, mý potěšení,
postavím pod okny máj,
haby věděli falešný lidi,
že sem já chodíval k vám.

- - - P R O S B A - - -

Dnes se v obci opět kácelo. Dvě jedle byly položeny k zemi.
V tomto případě to není nic proti ničemu, i když je otázka, jestli to bylo nutné.
V této souvislosti vás prosíme, když se dozvíte o něčem zajímavém co se v obci bude dít, nebo již děje, dejte nám prosím včas vědět. Určitě by bylo dobré všechny důležité a zajímavé události pro další generace zaregistrovat. (chuchleblog@seznam.cz nebo zaklepejte na mé okénko. I zvonek na domě máme. Děkujeme.)

Jak jinak než že jsem opět jel od lékaře. Najednou koukám co že se to před sokolovnou děje. Bohužel jsem již přijel téměř po zvonění, ale ještě chvíli jsem měl možnost ten koncert dřevorubců pozorovat. Nikdy bych nevěřil co všechno je dnes možné.

Nebylo to poprvé co se něco podobného ve vísce konalo.
V poslední době se hodně opět hovoří o učňovském školství. Já být ředitelem školy, tak bych na tuto atrakci povinně školáky pozval. Určitě by to pro ně bylo veliké ponaučení.

Jestli se nepletu tak na obecním úřadě je videokammera. Právě ta by měla tyto a podobné akce neustále natáčet pro budoucnost. Kdo s ní dneska pracuje? Nebo snad leží ve skladě ladem.

Nyní jsem jako fotograf zklamal. Kdybych byl vidět v tom zrcadle, tak i já bych byl v budoucnosti.

Poznámka: Ty dvě jedle byly vysazeny v roce 1965 paní Střihavkovou.

Panckej pacholku, puč mi pistolku,
já si dám jednu ranku,
haby veděli, falešný lidi,
že sem měl ve vsi holku.

Ptáček neseje, zpívá vesele,
má milá nevdávej se !
Esli ty se vdáš, na mě nepočkáš,
huvidíš, vošidíš se !

MÁJKA - V nedávných dnech letěl po republice keltský telegraf. Na kopcích, zejména tam kde Keltové žili, byly rozžhnuty ohně. U nás to bylo u Závisti. Kde to nebylo možné, tak se vystřelovaly k nebesům rakety. Podobně se v mnoha vískách, již od nepaměti, stavějí máje. Pojďme si připomenout, jak to s jejich stavěním a kradením bylo v naší vísce. Jestli se nemýlím tak to není zas tak dlouho co byla máj postavena v Malé Chuchli...

Ty chuchelské máje mám moc daleko zasunuty v paměti. Nejsem si jistý, že následující řádky budou pravdivé. Jestli si dobře vzpomínám, tak májka byla v Kresovně, ale i na Cihelně. A to je asi všechno na co jsem si vzpomenul. Pokusím se od starších občanů zjistit více.

Poznámka: Kdyby úřad včas podával informace, tak jsme mohli tu jednu jedli před sokolovnou jako májku vystrojit a u ní uspořádat mecheche. Vzpomenout na naše chuchelské předky. A poslat jí do neznáma později. Těžko bycha honiti, že?!



Amatérismus nebo Kocourkov?

26. března 2014 v 18:13 | Uvědomte si vážení zastupitelé, že takto to fungovat nebude. Vezměte si příklad z okolních obcí |  Mgr. Martin Melichar

Chcete být členem redakční rady Chuchelského zpravodaje?

25.3.2014

Na jednání zastupitelstva Praha - Velká Chuchle dne 24.2.2014 předložil zastupitel pan Viktor Čahoj návrh na zrušení redakční rady Chuchelského zpravodaje z důvodu její nečinnosti a vyzval přítomné, ale i ostatní občany Chuchle, aby na dalším zasedání ZMČ (tedy v pondělí 31.3.2014) předložili návrhy na zájemce o tuto n e p l a c e n o u práci pro obec.

Vyzýváme proto také touto formou všechny zájemce, aby kontaktovali redakci zpravodaje na e-mailu: info@chuchle.cz nebo telefonicky na tel. 257 941 041, případně osobně na dalším jednání zastupitelstva obce.

Mgr. Martin Melichar
starosta

Nejdříve se podívejme jak to chodilo za tajemnice paní Hanlové. Dámy na úřadě - rukou společnou - průběžně a dokonale zpravodaj vytvářely. Nejlépe vše fungovalo, když měl malý formát, ale hodně stran. Odstupem času se ukazuje, že přechod na novinový formát nebyl ten nejlepší nápad. Byl to výstřel do neznámá, do tmy. Již tenkrát bylo jasné, že se nemůže podařit tiskovinu naplnit. Navíc pani úřednice si ve spolupráci s chuchelskou tiskárnou dobře zvládaly i technickou stránku věci. Za to jim dodatečně patří chvála, vivat. Nabízí se otázka, proč to tenkrát šlo a nyní to nejde. Rozumíte tomu někdo?

Nejen v USA existuje nepsaný zákon - podporujte svého šerifa. Proč byl zpravodaj odebrán prověřené chuchelské tiskárně. Co si nové vedení od toho slibovalo? Opět se ukázalo, že změna není tou nejlepší investicí. Navíc současný laminovaný papír je jedna velká hrůza. Pro obecní noviny se vůbec, ale vůbec nehodí. Tímto žádáme výbor finanční, nebo jak se jmenuje, aby byl tak laskav a udělal ekonomickou rozvahu, tabulku, zpravodaje původního a nového. Není ten současný předražený? Kolik stojí například technické práce a kdo je dělá?

Nebude trvat dlouho a budou zde volby. Již dnes je pozdě. Zpravodaj musí ihned ze dne na den začít fungovat!!!

A jak z toho ven: Noviny nemohou dělat amatéři. Je nutné sehnat člověka znalého, nebo nejlépe vytvořit na úřadě místo takové, aby půl úvazku bylo na zpravodaj. Já bych tu práci vrátil úřednicím ale za výraznou finanční odměnu. Když si uvědomíme, že zastupitelé si například za povodně odsouhlasili sta tisíce, tak proč by se nenašly peníze na tak potřebnou propagaci a informovanost občanů naší vísky.

Jestli se nemýlím, tak dokonce v Radotíně je placených redaktorů několik. Nebylo by jednoduché se tam přeptat jak to tam dělají? A podle jejich zkušeností se rozhodnout? Bylo by to na dlouhé povídání, ale na to já opravdu ale opravdu nemám tolik času. Vše již bylo vyřčeno v této rubrice !!!

Je ale nutné jednat rychle! Volby se blíží a bez vynikajícího zpravodaje by to byla katastrofa. Nebo snad ne?

Zatím houba neznámá.

26. března 2014 v 9:48 | Jaký jste houbař? Klikněte odpověď v anketě v komentářích. |  Houby
Víte že v Chuchli byl založen spolek houbařů?

Je celosvětovým veřejným tajemstvím, že Chuchelský háj je důležitou, významnou, mykologickou "rezervací". Nachází se zde nemálo hub, které jsou nejen chráněné státem, ale jsou i převelice v přírodě vzácné. Važme si tohoto našeho zlatého pokladu z oblasti mykologie a naučme se některé z těch vzácnějších, a zejména těch chráněných, znát. Bohužel, každým rokem je nacházíme z neznalosti lidí vytržené a pohozené.

Vím které houby na konci března rostou, ale tady jsem úplně vedle. Že by varieta šťavnatky březnovky?


Šli jsme s fořtem od zraněného srnce Ch. hájem a klábosili. V širém lese, až na takové ty celoroční, ani houba. Z ničeho nic, na okraji asfaltové silničky, v dubovém listí, šest těchto plodnic. Šířka kolem 13 centimetrů. Zajímavé byly ty barvy na klobouku. Po okraji světlá potom směrem ke středu plodnice od světle hnědé až po tmavě hnědou. Houba příjemně voněla. A teď babo raď. Fořt říká šťavnatka březnovka. Také mě to napadlo. Ale ta přece vypadá úplně jinak a navíc roste v jehličnatých a smíšených lesích. A tady všude kolem dub a sem tam habr...

Snímek pro informaci, pro určení, není tak špatný. Ale fotograf by si měl vždy dávat pozor, aby na snímku nebylo něco rušivého. A to se bohužel zde stalo...

Chucheláci v daleké cizině

25. března 2014 v 22:03 | Z cihlelny až na okraj světa. Grónsko se stalo jejich novým domovem |  Aktuality
Mezi ledními medvědy...

Jejich otec, sochař, na cihelně postavil dům. Oba kluci tam vyrůstali až do dospělého věku. Ten mladší uvažoval věnovat se jaderné energetice ale brzy zvolil muziku. Jako pianista a hudební skladatel byl naprosto dokonalý. Karel Gott si ho nemohl vynachválit. Tak jak to v životě bývá, vážná nemoc mu změnila smělé plány.

Starší bratr Jaroslav rovněž jako povolání si vybral hudbu. Byl vynikajícím solistou v řádě symfonických orchestrů. Život běžel rychlým tempem a on se rozhodl odcestovat do dalekého světa poznávat přírodu. S manželkou Alenou zakotvil až v dalekém Grónsku.

V Grónsku, které patří pod Dánsko pracují jako novináři, sociální geografové a etnografové. V poslední době se věnují i klimatologií v souvislosti s glaciologií. Studená zem je jim již sedmnáct let domovem. Znáte příjmení těchto chucheláků?

Nedávno byli v Praze, ale bohužel jsme je nezastihli. Tak více napíšeme příště...

Violka vonná aneb fialka

24. března 2014 v 21:51 | V Chuchelském háji to začíná být hodně barevné. I houby rostou... |  - - violka vonná
Fialka a trochu něco málo navíc

Nikdy se lidé v Evropě neměli tak dobře jako v tomto století. Nejsou války, není hlad, ale chybí ta pohoda. Bohužel ne každému se daří tak, aby byl spokojený. Jak to ale bylo v polovině minulého století? I ten hlad byl, ale možná lidé byli i spokojenější, v lepší pohodě. A jak s tím souvisí fialky?

Když jsem byl kluk, tak chuchelský les byl v tomto období, zejména pod kostelíčkem, celý do fialova. Ty překrásné rostlinky, již dávno tomu, naší přírodu opustily. Již jich tam mnoho není. Co je důvodem to nevím.

V padesátých letech pracovali mužský, ženský byly povětšině v domácnosti. Staraly se o krb a o děti. Peněz moc nebylo, a tak každý přívýdělek byl příjemný.

Jakmile se po vsi roznesla zpráva, že fialky rostou, tak začal blázinec. Ženský se domluvily, popadly děti, přibalily něco k jídlu, k pití a vyrazily.

Nebyla to zrovna příjemná práce. Fialky jsou drobné, je jich sice hodně, ale je to také velká piplačka.

Většinou se sbíralo ve svahu. Na rovině by to bylo ještě horší. Natrhalo se jich na tisíce, ale jen tolik, aby se rostliny daly ještě ten den zpracovat.

Po příchodu domu začala druhá robota. Sousedky se sesedly ke stolům, k velkému stolu, jak kde, jak u koho. Ta společná sešlost měla tu výhodu, že při práci se pokecalo o všem možném tak práce šla dobře od ruky.

Fialku k fialce, potom obložit listy a svázat. Vznikl překrásný a úhledný pugétek. Nebyl ani štíhlý, ani tlustý, zkrátka tak akorát, aby v Praze udělal někomu radost. Nemohu si vzpomenout čím se svazoval. Trávou?

Přes noc se muselo kropit, aby ta krása vydržela ještě celý další den. Ještě za tmy se ženský vypravily do Prahy. Některá prodala brzy, druhé to trvalo déle. Ale stržené penízky byly převelice nejen milé, ale i potřebné. Takto se prodávalo snad ještě sem tam na konci šedesátých let. Nebo dokonce i později?

Byly ale ještě dávnější časy, přelom dvacátého a devatenáctého století. Naše chuchelské babičky, prababičky chodily s fialkami do Prahy pěkně po svých. Sice už byla paroplavba, jezdil vlak ale...

Pěkně přes deset kilometrů tam a potom zase po svých zpět. Použít vlaku, parníku, by znamenalo, že domu by nepřivezly ani groš, zlatku, korunu. Těžké bylo tenkrát živobytí.

Fialky odešly na věčnost, ale ty výpravy neskončily. Nosila se především zelenina a ovoce.

Chodilo se pod chuchelskou skálou, kde příjemný stín, vánek, alej jírovců. Před Malou Chuchlí v lese kamenný křížek a u něho studánka s chladivou vodou.

(Jestli k tématu máte poznámku, něco víte, tak prosím napište....)

....


Koniklec otevřený. Je to v Evropě nejvýchodnější lokalita...

22. března 2014 v 23:47 | Z východu na západ již roste koniklec velkokvětý. Největší počet rostlin je v Brně na Kamenném vrchu. |  Flora
Tak tahle krása roste nedaleko naší vísky.

Bylina je to chráněná státem. Poznáte jí někdo z vás? Je východní a západní...

100 let od vyhlášení I. světové války. Vzpomeňme na své předky

21. března 2014 v 22:21 | Máte doma fotografii, příběh, nebo jinou památku? Ukažte jí svým chuchelákům |  * vojna
Přemýšlejte. Jak moc znáte své dědy, pradědy, ale i další členy rodiny. Víte vůbec něco?

Letošní rok si připomeneme dvě smutná výročí. V červenci před sto lety propukla I. světová válka. V září pak před sedmdesáti pěti lety ta možná ještě hrůznější druhá. Hrdinství se nevyhnulo ani našim dvou vískám - Malé a Velké Chuchli.

Vzpomeňme zejména na ty chucheláky, kteří se z první světové války již nevrátili. Kde jsou jejich hroby? Co asi v těch zákopech, v lazaretech, v týlu, prožili? Jestli o svých předcích něco víte, máte fotografie, vzpomínky, dokumenty, nebo i předměty, tak nám prosím dejte vědět. Zejména naši potomci by se měli dozvědět něco povícero. Je to možná jedna z posledních příležitostích, jak si na tyto události vzpomenout. Odcházíme a tím odchází i naše informace, vzpomínky rodičů, prarodičů. Nebuďte líní a spolupracujte. Děkujeme. Neděláme to pro sebe, děláme to pro vás.... (Délka pokračování bude záležet jenom na vás...)


Bárta Karel - 10. 3. 1894 - 5. 2 1915, Rusko
Černý Frant. - 7. 4. 1890 - 14. 8. 1916 Albánie
Čumrda Jos. - 23. 2. 1889 - 1. 1 1916 Srbsko (příjmení Čumrda je v Chuchli hodně známé. Pravděpodobně to byla členitá rodina. S Martou jsem chodil do základní školy. Nevíte o těchto vojácích něco povícero? Pište na chuchleblog@seznam.cz nebo sem do komentářů.)
Čumrda Václ. -


Václav Burle - Můj děd se jmenoval stejně jako já. Zahradník, truhlář a hlavně kapelník. Byl to zručný člověk a určitě měl Filipa pod čepicí. Řekl si, že to jeho válka není a společně s kamarády za zvuků pochodů odpochodoval k Rusům do zajetí. Pak pokračoval velký příběh. Poznal nejen širou Rus, ale zavítal i do těch nejjižnějších zemí, kde již obyvatelstvo má jiné oči. Pak se ocitl až na nejsevernějším cípu Uralu. Měl bumážku, žádný zajatecký tábor se nekonal, tak truhlařil a především hrál a učil tamější obyvatelstvo hře na hudební nástroje. Do vlasti se vrátil až konce roku 1921. Jeho cesta byla dlouhá, ale přežil. Máte rovněž příběh, tak pošlete...

To bylo ještě v dobách, kdy se hra na jakýkoliv hudební nástroj vyplácela, cenila se. Orchestr, pravděpodobně bolševiků, tam někde na severu za Uralem. Ještě máme doma tu bumážku se kterou děd cestoval sem a tam. I ten cornet zdobí naší domácnost.

(...nekonečné pokračování. Znali jste je? Je to vaše rodina? Dejte prosím vědět!)