Leden 2014

Pražská marškumpačka rakouské armády jde na Rus

31. ledna 2014 v 20:17 | Moc si na frontě nezahráli. Byli rozumní. Doma slíbili, že se z války v pořádku vrátí. Tak hned v první dny vzali kramle....
Jeden z nich je i můj děda, křídlovák... VIDEO - zimní Chuchle

Zanedlouho 28. července si připomeneme vypuknutí I. světové války.
I z Velké a Malé Chuchle odešlo na bojiště přemnoho našich sousedů. Mnozí se již ke svým blízkým nikdy nevrátili. Jejich hroby jsou po celé Evropě, Asii.

Pojďme si na naše dědy, pradědy při této příležitosti vzpomenout.
Máte vážené sousedky, vážení sousedé, z této zlé doby nějaké fotografie, vzpomínky? Pohledy, deníky, uniformy, vyznamenání atd. Pošlete, přineste. Okopírujeme, napíšeme. Nebo jste na své předky zapomněli?


Děd šel do první války a prošel nejen celou Rus, ale dostal se i do Asie. Jeho syn Karel mobilizoval při té druhé válce a zbraň zvedl i v květnových dnech 1945. Jeho syn, dědův vnuk, už bohudík žádnou válku nezažil. Jak dlouho to asi ještě vydrží?

Z odvodu rovnou na hranice do války. Pak jen ten pláč

29. ledna 2014 v 21:29 | Máte někdo také fotografie z odvodu do armády. Pošlete, přineste.... |  * vojna
Říká se, že dnešním chlapcům chybí vojna jako psu drbání....


Chuchelští mládenci s kamarády z okolních vsí u odvodu. Netrvalo to dlouho, když byla vyhlášena mobilizace. Na hranice a do svých posádek šli za zpěvu písní a s úsměvy na rtech. Zanedlouho se do svých domovů vraceli s pláčem. Následovala okupace....

Před námi tady bylo přemnoho našich předků. Já jsem se při zkoumání našeho rodu, po otcově linii, dostal až do roku 1622. Jak vy znáte své předky?

Dnes je taková divná doba. Na posledním veřejném zasedání zastupitelstva se to tam hádalo, že i na křik došlo. Není to sousedé a sousedky zbytečné. Možná by stačilo se zamyslet na své předky, na ty co dávali naší vísku dohromady. Vždyť i dnes jsme jedna velká rodina. Tak se prosím podle toho chovejme!

Prosba: Nemáte někdo fotografie svých blízkých při zajímavých událostech? Školní tabla, tabla baráčníků, hasičů, sokolů apod.? Zkrátka něco zajímavého. Naskenujeme, napíšeme a při vší tajnosti vložíme na tento chuchelský blog.




Jasany nad Kresovnou aneb proč takové barbarství

29. ledna 2014 v 20:41 | Na této cause je vidět, že příroda nikoho v Chuchli nezajímá. Jinak by se to nemohlo přihodit! |  - - jasany nad Kresovnou
Jasany nad Kresovnou úplně zbytečně přišly o život? A důvod?

Jistě se všichni shodneme, že Velká Chuchle je z malá obcí poblíž Prahy, která je v zeleni. I proto se nám tady poměrně slušně žije. Otázkou je, jestli si toho umíme vážit. Neumíme. Kdy naposled se v naší rodné a milované vísce vysadil strom, keř. Pouze se neustále kácelo. Není již čas to změnit tak, jak se to děje v okolních obcích? Co začít dosazbou hlohů od centra ke škole a vysazováním alejí? Otevřením Libeřského potoka široké veřejnosti a především dětem, školákům? To by ale především musel konečně začít pracovat výbor pro životní prostředí. Proč má neustále prázdniny?


Kdo neví kde se nacházíme, tak vysvětlím. Jsme u zadního vchodu do Fematu. Nad Kresovnou, kde je dnes samoobsluha a Kulturní dům bez kultury. Ještě štěstí, že v něm je pošta, knihovna a brzy opět i hospoda. Nebo restaurace?

V chuchelské knihovně již konečně máme knihy spisovatele, chuchelského občana, Jana Rysa. Půjčujte si a kochejte se jeho fotografiemi přírody a překrásnými texty...

Ani tenkrát se občanů nikdo na nic neptal. A co bylo a stále je nejhorší, že nikdo z místního úřadu občany o ničem neinformuje. Z minuty na minutu ty dva přední zdravé jasany místní úřad poslal k zemi. A důvod? Ten je strašně jednoduchý. Opět vyhrála auta. Pan starosta tady nechal udělat několik stání pro vozidla.

Totéž se mělo stát na zastávce autobusu Kazínská, kde měla padnout 110 let stará lípa a záhony měly být zrušeny. Důvod naprosto stejný. Mělo tady být cirka 15 parkovacích míst pro auta. Ještě štěstí, že pan Václav Burle byl doma a pokácení lípy zabránil se sekerou v ruce. Více ZDE !!!

Poznámka: Všimněte si té opěrné zdi. Ta byla postavena kolem Sliveneckého potoka, dnes Vrutice, jako protipovodňová. Táhla se až k nemovitosti Čmelínských, kde je hlavní vjezd do bývalého Fematu, dříve Liškova statku. Posléze se úřad rozhodl jí zbořit. Ale proč? Co toho bylo důvodem. Že by někdo potřeboval zdarma ten vynikající a hodně drahý kámen?

Naši předci, chuchelští občané, opěrnou zeď za těžké manuální práce postavili a zbouráním někdo jejich úsilí degradoval. Nevíte někdo proč byla zbourána a kam ten kámen přišel?

Už je to tady - nadjezd, přejezd, nebo dokonce tunel?

29. ledna 2014 v 18:13 - - železniční přejezd
Ve středu 12. února 2014 od 18 hodin se v areálu Kazínská 8 (bývalý Femat) uskuteční setkání s veřejností na téma "Mimoúrovňové křížení ulice Starochuchelská s železniční tratí" s prezentací tří možných variant křížení za účasti projektanta studie a investora stavby.

(Máte názor? Tak pište pod tento článek do komentářů...)

ANKETA je v komentáři !!!

Černá skládka suti u Vltavy aneb rozhodne se dnes?

27. ledna 2014 v 15:36 | Přijďte do Fematu. Začněte se více zajímat o věci obce... |  Aktuality

Dnes v pondělí se na II. veřejném zasedání zastupitelů Malé

a Velké Chuchle bude projednávat stížnost

exstarosty Stanislava Fresla (ODS).

Více ZDE !!!

Poznámka: Exstarosta Stanislav Fresl se na zasedání zastupitelů nedostavil. Nepřišel ani jeden z jeho tří straníků. Občané Chuchlí tento postup nepochopili. Na straně jedné se má jeho stížnost vysvětlit a on nereaguje. Nevíte někdo něco více? Proč pan Fresl a jeho zastupitelé nepřišli? Třeba nám pan Stanislav Fresl zde odpoví...

Zajímavost: Na příštím setkání s občany se bude projednávat nadjezd, podjezd na železničním přejezdu. Dokonce odborníci navrhli tunel! V obci zase bude dusno. Jední přemostění nechtějí, druzí zase po něm volají. Se vší pravděpodobností lidé budou usilovat o referendu.

Dokonce se již hovoří o vyvlastnění potřebných pozemků. Postaví se chuchelští občané vyhlášením neposlušnosti za sousedy, které o ně mají za minimální náhradu přijít? Nedělej to co nechceš aby někdo dělal tobě!!!

Blesk z nebes: Proslýchá se, že pražská vrchnost změnila názor a i ona si přeje chuchelský železniční přejezd překlenout. Po několika velkých problémech v Lochkovském tunelu se naše obec stane, v případě uzavření tunelu, objízdnou trasou. Zejména pak směrem na Strakonice, Písek, České Budějovice. Stane se přesně to co občané Chuchle nechtěli a nechtějí...

Lidé se rodí, vdávají a žení, ale i umírají

26. ledna 2014 v 13:39 | Máte v rodinných archivech také zajímavé fotografie? Přineste. Potěšte nás ostatní. Otiskneme a napíšeme i text. Nebudeme jmenovat. Vše může na věky věků zůstat v tajnosti. |  fotogr. poznáváme
Svatba je vždy velkou událostí

Snímek je z konce čtyřicátých let minulého století. Je na něm chuchelská nevěsta. Manžel se do obce přistěhoval. Bratr nevěsty - ten chlapec vlevo - se u mého otce učil na klárinet. To bylo ještě v dobách, kdy snad každé dítě muselo umět hrát na nějaký hudební nástroj. Bylo to nejen o výchově za lepšího člověka, ale tehdá slovo hudebník něco i znamenalo. A co si budeme povídat. Zase to bylo o penězích. Takový muzikant přinášel do rodiny nemálo penízků. Doby tenkrát po válce byly zlé, vše se kupovalo na lístky, a každá kačka byla vítána. Hrálo se na pohřbech, svatbách. Plesů a bálů bývávalo tenkrát přemnoho. To se lid ještě uměl bavit a měl se rád. (Tyto a další otázky rozebereme průběžně někdy příště.) Byly i profese, které i hraní na hudební nástroj vyžadovaly. Například u národa učitelského. Téměř denně u nás v domečku někdo pod vedení otce trápil skřipky. No jo, zase další nastávající učitelka. Viděno dnešníma očima, tak to bylo dobře promyšleno. Den ve škole vždy začínal písní. Učitel vzal skřipky, nebo zasedl k harmóniu a děcka si s chutí a radostně zazpívala. Tedy jak kdo, že?! Tak to bylo za nás i v chuchelské škole. Pan Šmerhovský a paní Šmerhovská se hudbě v naší první a druhé třídě hodně věnovali. Uteklo několik let a já v učňáku, ale také na vojně, musel den za dnem předčítat ostatním z Rudého práva.


Ten překrásný chlapeček vpravo to jsem já, Václav Burle. Ve svých mladistvých letech jsem byl na mnoha svatbách, ale i pohřbech, kdy vždy v hospodě následoval kar, raut. A věřte, že jsem si to vždy dobře užil a můj žaludek zpíval oslavnou ódu. Později již jsem seděl mezi hudebníky.

Otec byl totiž kapelník. Byly i doby, kdy najednou měl i tři velké taneční orchestry. A já jsem na svatbách chybět samozřejmě nemohl. Těch dobrot co tam bývávalo. Kde to lidi brali, tak to do dneška jsem nepochopil. Vždyť na potraviny byl přídělový systém.

Tenkrát, ale vždyť ono to zase tak dlouho není, neexistovalo že by se někdo rozvedl. To se dělo pouze v té nejvyšší společnosti a pro lid v podzámčí, který ještě byl nábožensky uvědomělí, to byl vždy šok.

Dnes by se tomu mladý člověk jen zasmál. Padesát procent nových manželství se rozvádí a další žijí na psí knížku. Holt je jiná doba, která se, jak upozorňují denně filozofové a další odborníci, říti do katastrofy...

Oznámení:V těchto dnech nás ke Svatému Petru opustila paní Srkalová (74). Za svojí životní pouť se dostala do nebíčka. Byla ženou, která den za dnem pomáhala mnohým chuchelským občanům. Její manžel byl chuchelským pekařem a také hudebníkem. Výborně hrával na křídlovku. Čest jejich památce.

Často jsem se s paní Srkalovou potkával a neustále jsme si říkali, že se musíme setkat a vytvořit několik článků, vzopomínek, pro tento blog. Bohužel již to nestihneme...

Činžák a trocha historie...

25. ledna 2014 v 23:01 | Znáte tu nejstarší historii naší obce. Kdy tady byl postaven první dům? |  - - U Prchalů, Bejlek
Měli velké voči, ale nové časy šly jinudy...

Fotka uživatele Cestak Daniel.

...který je to asi rok?


Tomuto velkodomu se nikdy neřeklo jinak než činžák. Jeho výstavbu "zavinil" pan Josef Bejlek, který se přiženil do vedlejší nemovitosti Prchalů. Ta byla pravděpodobně jedním z prvních domů v obci. Málo se ví, že stojí na návesním rybníku. První patro bylo pak vyhozeno na základech původní nemovitosti v roce 1919.

Pan Bejlek kromě sadaření, měl pronajaty téměř veškeré sady a aleje v okolí Chuchle, provozoval koloniální obchod. Jeho součástí byla i nálevna. Zákazníky byli zejména lidé ze závodiště. Prodával i potřeby pro koně - uzdy, třmeny, ohlávky atd.

Součástí domu, kde se nedávno prodávaly dveře a zárubně, byla obrovská zahrada. Jednou přišel pán a požádal o její nákup. Pan Bejlek byl nadšen, neboť cítil pro svůj obchod finanční přínos, spoustu nových zákazníků. A tak se také brzy stalo. Jenže šel čas a plány majitelů činžáků se nenaplnily. Chtěli hotel, pronajímat byty, ale doba se změníla. Státní závodiště a dostihy stále více rok od roku upadalo.

Potomky ztráta zahrady časem moc bolela, ale také si uvědomili, že by stejně, v době reálného komunismu, o ní přišli.

Majiteli činžovního domu jsou dnes dva hoši, kteří sice pomalu, ale jistě nemovitost zvelebují. Za to jim paří chvála. Bohužel obec přišla o kino, které mohlo sloužit i jako divadlo. Ty prostory stále existují jenom by bylo potřeba najít nadšence, který by tam zahajil, nejlépe kulturní, provoz. Ale loňské sněhy se už pravděpodobně nikdy nevrátí. Nebo snad ano? Nikdy neříkej ne...


Kácet nebo raději vysazovat?

25. ledna 2014 v 19:47 | Pan Kadeřábek jako šéf výboru pro životní prostředí odpovídá |  - hlohy na Staroch.
Vyjádření pana Kadeřábka aneb ta naše cestička do školy stromama je sázená


Ta naše cestička do školy stromama je sázená. Zpívá se v té prastaré písničce. Nejinak tomu bylo i v naší milované vísce. Pak se stalo něco prapodivného. Přišel nový starosta a začal ve velkém kácet, likvidovat keře. A i ptactvo nebeské nás opustilo. Ne každý má cit pro krásu, užitečnost, ne každý miluje přírodu a člověka.

Před školou bývávalo přehodně ovocných stromů. Nejdříve se pokácela hrušeň, která stále plodila ty nejdobřejší plody. A důvod? Podle obce prý není nikoho kdo by stále uklízel ty spadlé plody na zem, na chodník. Pak následovaly ostatní dřeviny a keře. Nezapomnělo se porazit i plodící ořešáky. Výsadba tureckých lísek určitě nebyl ten nejlepší nápad. Nebo snad žijeme v Turecku? A výsadba travních koberců, tak to již bylo na hlavu. A proč se tak dělo? Byly prachy, tak se musely i rychle utratit. Na konečný výsledek nikdo nehleděl.

Doba se změnila. Dnes o ovoce, stromy, již nikdo nemá zájem. Ó jak jednoduché je si ho koupit v supermarketu. Je naleštěné, z dovozu, jenom má jednu vadu. Není moc dobré. Nikdy nezapomenu, jak pan ředitel Nečesaný přišel do třídy a my museli jít sčesat ovoce kolem školy a odevzdat ho v jídelně. Pak jsme ho měli k obědu.

Ty keře na pravé straně silnice jednozanačně chybí. Už jenom kvůli tomu practvu.

Po levé straně byla od jakživa alej vzrostlých hlohů. Na fotografii je vidět, že jich tam již mnoho nezbylo. Kam se ty ostatní poděly? Kdo a proč je podřízl? Bývával na ně v době květu přepěkný pohled a o červeně zářících plodech ve slunci ani nemluvě.

Pane starosto, pane Kadeřábku, předsedo výboru pro životní prostředí. Není již ten správný čas ty hlohy dosázet?!

/...a nyní si počkáme na vyjádření pana starosty a pana Kadeřábka./

LIBEŘ, jak dál? Citlivě upravit a zpřístupnit!!!

23. ledna 2014 v 23:22 | Máte nějaké návrhy, přání, plány? |  - - Libeř
Pojďme údolí Libeřského potoka přebudovat na "přírodní park". A co takhle přidat mini naučnou stezku?


Ten lesík pod loukou, uprostřed snímku, je rokle, kterou teče Libeřský potok. Nedopusťme, aby ho někdo zničil. Naše obec je překrásná proto, že je zelená. Navíc v této lokalitě je nejen biokorydor, ale také přírodní rezervace Český kras.

Vážený pane starosto, vážení zastupitelé, tímto Vás žádáme, aby jste zahájili řízení na zpřístupnění Libeřského potoka pro širokou veřejnost. Zejména pro chuchelské žáky, v rámci přírodovědy jim to určitě bude k užitku, a pro mateřskou školku. Finanční náročnost je naprosto zanedbatelná.

Vážený pane Kadeřábku. Vy jste v naší milované vísce jediný, kdo po odborné stránce by občanům Chuchle mohl Libeřskou proláklinu zpřistupnit. Prosím zahajte potřebné kroky. Máte naší důvěru.

Dokonce vám to jako vedoucímu výboru pro životní prosředí přísluší. Zlomte vaz pro nás. Děkujeme...


- - - SOUČASNÝ STAV KOLEM POTOKA - - -

Už dlouho jsem se těšil, jak ho po mnoha desetiletí opět prozkoumám. Bohužel z centra obce jsem se do rokle nedostal. Zastavila mě železná mříž. A já jsem si myslel, že cesty kolem potoků a říček musí ze zákona být vždy veřejnosti a záchranným jednotkám otevřeny. Zejména, když je tam vstup do potrubí.

Musel jsem to vzít horem na stezku, která vede na Hvězdárnu. Nestačil jsem koukat, co se tady vše změnilo. Na louce Klánů se dokonce pasou koně. Celá je oplocena. Určitě je to lepší, než kdyby tam k nebesům čnělo několik mrakodrapů, paneláků.

Již při prvních krocích kolem potoka jsem byl nadšen. Je to tady ráj na zemi. Bohužel směrem po potoce jsem se pro vodu z pramenů nedostal. Tady navrhuji vybudovat z větví haťový chodníček. Větví na jeho výstavbu je tady neurekom.

V první etapě je potřeba otevřít pro veřejnost vrata a udělat patřičné úpravy, aby stezka byla průchodná. V žádném případě však nelikvidovat spadlé větve, neodstrańovat padlé kmeny, jenom v nich vyříznout průchod po stezce. Vše musí zůstat tak, jak to tam leží a stojí. Pak to zde bude ráj zejména pro hady a obojživelníky. Bude ale potřeba v období jara zde cestu prosekávat od narostlé vegetace.

Byl jsem moc překvapen kolik stop zvěře jsem tady viděl. Rozmočená zem, bláto, zimou ztvrdla a v ní stopy srnčí zvěře, divočáků, opodál ve sněhu bažantů, zajíců, králíků. Po jednom padlém kmenu se dokonce procházela liška. Biokorydor tady má své opodstatnění.

Od křižovatky na Rudý vrch byla cesta dobře prošlapnutá. Na první pohled bylo zřejmé, že sem chodí nemálo lidí. A to je dobře. Až k rybníčku nebyl problém. Pěkné podívání bylo na zdejší barevné prameny.


Na jaře pozveme kamarády a kamarádky z CHKO a uděláme ve vodě průzkum. Zjistíme, co se v ní všechno vyskytuje. Nevidím problém, že by tam nemohli být i čolci a další obojživelníci a o těch dalších potvůrkách ani nemluvě. Pak zde informace bude podávat skrytý informační koutek.

Potom se ještě několik metrů dalo projít, ale pak to již bylo problematické. Tato část se zpřístupnní, až na hořejší pole k Lochkovu, v další etapě, že pane Kadeřábku.

Vystoupal jsem k zahrádkářské kolonii a podle domů horních deseti tisích jsme pokračoval na Hvězdárnu. Kdyby někdo nemohl moc na nohy, tak tady odtud může do Libeřské rokle vstoupit a pak pokračovat langsam stále z kopce. Ta procházka opravdu stojí za tu námahu. Podívejte se, pokochejte se, a pak nám sem něco napište do komentářů.

- - - STAV LIBEŘSKÉ ROKLE PO ÚPRAVÁCH - - -

Do rokle bude možno vstoupit z několika směrů - z centra obce, potom tam, kde se přechází od Rudého vrchu na Hvězdárnu, ale i od rybníčku a od Lochkova. Velké úpravy není vhodné zde provádět. Bude stačit zpevnění stezky, aby se lid a děcka nebořil do bláta. Vždy se musí především myslet na zvěř, ptáky, obojživelníky. Vhodné by bylo zbudovat i dvě ohniště. Jedno v dolní části a druhé výše. Určitě to rodiny přivítají. Opéci si vuřty je zejména pro děti velikým a neopakovatelným zážitkem. Dále bych doporučoval několik skrytých sezení.

Poznámka: A jak to tady bylo dříve? Před mnoha a mnoha lety. V každém případě po II. světové válce, tady všude kolem byla bažantnice. Pro děti, ale i pro dospělé sem byl zákaz vstupu. Ne kolem potoka, ale zejména výše do těch křovisek, které se táhnou až do polí. Bažantnicí bývala i celá Amerika. Ještě si pamatuji na ty fantastické výřady před hostincem U Holečků. I muzika při té slávě hrávala. Kdy jste naposled někdo viděl bažanta v naší obci? O křepelce ani nemluvě. A co koroptve?

Už je to dávno co jsme na dvorku, rok za rokem, měli několik ropuch.
Téměř jsme o nich nevěděli, ale jak přišly bohaté deště, tak nás vždy přišly pozdravit.
Měli jsme je moc rádi a když se pak neobjevily, tak nám bylo hodně smutno.

Máte o fauně v naší obci také příběh? Kdy jste v naší dědině naposled viděli nějakého zajímavého tvora. Jsou u nás ještě vůbec obojživelníci? Také jste si všimli co v Chuchli ubylo ptactva?


Nebylo by pěkné, krásné, a hlavně správné, kdyby se k nám příroda vrátila.

(...a to ještě není konec. Budeme zde pokračovat až do zdárného konce. Tedy jestli nějaký zdárný vůbec bude.)

Železniční přejezd aneb vyhovuje vám současný stav?

23. ledna 2014 v 22:24 | Není to tak strašné. Nebo máte jiný názor? |  - - vše o dopravě
Železniční přejezd ve Velké Chuchli

!!! Součástí tohoto článku je ANKETA !!!
Stačí pod tímto textem kliknout na komentáře...

Dnes jsem byl v Kartouzské u lékaře nechat si opět napsat léky. Vrátil jsem se přes Tesco. Koukám, že na lavičce trůní přenádherná kytara. Kolem se již trousilo několik bezdomovců. Všude plno lidí, ale nikoho nic nenapadlo. Pravděpodbně si jí tam někdo položil a když přijela jeho tramvaj, tak do ní skočil a na nástroj zapomenul. Tak jsem jí sebral, podíval se kolem, jestli se k ní nebude někdo hlásit, ale jenom jsem viděl nenávistné pohledy těch divných a zle vypadajících chlápků. Opravdu z nich jde strach. Uložil jsem jí do uschovy do tamějšího Tabáku. I když v prodejně se ještě děly věci. "Madam," říkám prodavačce, "prý máte svátek, tak jsem vám přišel na přání vašeho milého zahrát!" A už to jelo a přidali se i nakupující. Vo tom to je a vo tom by to mělo být. Časem se zeptám, jestli se o tu kytaru někdo přihlásil a dám vědět.

Stál jsem v autobuse před železničním přejezdem a snad dvě minuty čekal až se otevřou závory. Uvědomil jsem si, že současný stav je takový jaký jsme si přáli.

Podívejme se do minulosti. U závor se čekalo nejen minuty, ale i půlhodiny. Lid chuchelský řval, ale důvod byl naprosoto jednoduchý. Jedni /ODS/ ale i mnozí další, chtěli nadjezd, utratit přes dvěstě miliónů a ztrpčit život mnoha rodinám, které poblíž bydlí ve svých domcích.

Smutné je, jaký je to dnes divný svět. Jedni chtějí nadjezd, zejména ti z Hvězdárny, Rudého vrchu a okolí. Tedy ti, kteří v dolní části nebydlí. Po nás potopa. Ale kdyby jim tam někdo nahoře chtěl postavit novou silnici třeba směrem přes Libeřský potok na Hvězdárnu, tak by se snad i zbláznili. Musí zde, tak jako i jinde platit jedno jedoduché pravidlo: Co nechci aby se činilo nám, tak musím zabránit tomu, aby se to činilo vám. (Bože to jsem to napsal komplikovaně.)

Celý problém s přejezdem vznikl následně: Tím, že stále byl na pořadu nadjezd, tak řelezničáři s přejezdem nechtěli nic dělat. Proč by zbytečně utráceli za jeho modernizaci. A měli pravdu.

Jakmile nadjezd byl pro nedostatek peněz hozen pod koberec, železnice se vytáhla a nové zabezpečovací zařízení zabudovala. A podle toho to také dnes - nebojím se napsat - výborně i vypadá. Jediným problémem je, že když vlak stojí ve stanici, tak o to jsou záívory déle staženy. Možná, že by to v této věci mohla ještě železnice dotáhnout do vyšší dokonalosti, že pane starosto...

Přejezd by k nám do obce přivedl pravděpodobně mnoho automobilové dopravy navíc. A to přece nechceme. Nebo snad ano?

Podle mého názoru je nadjezd naprosto zbytečný. Když škrtnu předchozí řádky, tak zejména proto, že nikdo na něj nemá a peníze mít nebude. Za druhé, takových přejezdů je do Plzně a dále na hranice přemnoho. A tady peníze už nejsou vůbec.

Přestańme utrácet za stále nové studie, které jsou stejně, právě pro nedostatek peněz, zbytečné a připravují obec, tedy nás všechny o převeliké částky, které by třeba lépe posloužili chuchelským dětem a mládeži. Otevřme - možná - otázku nadjezdu až v době, kdy obec bude mít od státu, magistrátu, prachy. Do té doby je to jen velký a zbytečný šlendrián.