Duben 2013

Radotínské trhy aneb není to výstřel do tmy?

28. dubna 2013 v 21:10 | Dnes již nikde kvalitní zeleninu, potravinu, nekoupíš. A bude to stále horší!!! |  Glosa
Malé zamyšlení nad tím co jíme

Na internetových stránkách našeho místního úřadu je povídání, z radotínské radnice, o pořádání trhů. Jistě to není nápad špatný, ale když se řekne A, tak by se mělo napsat i to Z. A já se nyní o to pokusím. Věřím, že své názory, na toto téma, vyjádříte zde v komentářích.

Evropská unie, bez uzardění, nás nedávno seznámila s údaji o stavu potravin ve světě. Je jich naprostý nedostatek, a tak se musí "vyrábět" doslova umělou cestou. To jsou ty divná rajská jablíčka z Holandska, modifikované obilí, kukuřice, sója atd. A kde se stala chyba? O chybu se nejedná jenom na Zemi přibývá každým rokem přemnoho lidí. A to se v dohledné době nezmění. Vždyť již dnes všude kolem sebe vidíme, že potraviny jsou takové divné a nejhorší je to asi u zeleniny a ovoce.

Ale pojďme v této souvislosti k Chuchlím: Jak můžeme mít kvalitní a chutnou zeleninu, když jsme si, bez mrknutí oka, míč je na naší straně, nechali ukradnout tu zelinářskou, nejkvalitnější půdu, černozem, mezi Malou a Velkou. Jak já rád vzpomínám na ty staré a dobré časy, když jsem tam chodil, na kole jezdil, pro květák, rajčata, okurky, kopr atd. atd. Něco tak chutného již nikde neexistuje. Ještě štěstí, že máme ty Vietnamce na polích u obecního úřadu. Ale prý tam často chodí v rouškách přes obličej. Proč asi?

Z těchto argumentů jasně plyne, že na radotínských trzích se těžko dočkáme kvalitních potravinářských výrobků. Dobrý námět pro chuchelské novináře ze zpravodaje. Až ty trhy v radotíně začnou, tak nás určitě seznámí s konkrétními prodejci a jejich zeleninou, masnými výrobky atd. Už se na tu reportáž moc těším. O čem asi bude, co myslíte?

A nyní trocha humoru, i když to k smíchu moc nebude. Byla to a stále je realita: Není to zase tak dávno, nedávno ten film opakovali v televizi, kdy starý pan Hrušínský hrál otce početné rodiny. Většina jejích členů se živila pěstováním zeleniny a jejím prodejem na trzích. V době socialismu velice dobře tento kolektiv prosperoval a patřil mezi movité spoluobčany. Jenže to mělo jen malý, možná i velký, háček...

Rodina měla zelinářské pozemky rozdělené na dvě části - na té první, převeliké, pěstovala široký sortiment pro trh, pro ty blbé, hloupé, lidičky. Menší část patřila výpěstkům, které konzumovala pouze rodina.

První část, ta pro lidi, byla plná chemie z chemiček, ono to všechno pěkně rychle rostlo a bylo to hodně veliké. Ta druhá byla jenom plná nejkvalitnějšího přírodního kompostu, chlévské mrvy.

Myslíte si snad, že dnes je to snad jinak? Co se asi na těch dnešních trzích prodává? Odpověď je jednoduchá. Stačí se dívat na jeden televizní program, kde reportér TV Nova za nás bojuje v supermarketech. Je to jedna velká hrůza. A věřte, že lepší to již nebude. potravin je celosvětově málo a bude ještě hůř.

Máme ale štěstí, že radotínská radnice to umí a má kvalifikované a čestné představitele. Ta si ten svůj trh pohlídá, tak zde se není čeho bát!!!


...a takto vypadá, v současné době, nejkvalitnější půda mezi Malou a Velkou Chuchlí. Tam, kde se, na nejúrodnější půdě na světě, pěstovala nejzdravější a nejchutnější zelenina, je dnes skládka všeho svinstva, které umí velkoměsto vyprodukovat. Opravdu si,vy tam nahoře. myslíte, že je nejlepším nápadem, jediným řešením, zde postavit další hrůzu, hrůzy? Neměl by zde raději být veřejný park, tak jako je tomu naproti na pravém břehu Vltavy? Nemáme těch hypermarketu už nějak moc?

POZNÁMKA o pečivu a chlebu: Bohužel si nepamatuji, jak chutnalo pečivo a chléb z pekárny pana Srkala. Víte vůbec, že v Chuchli byly minimálně ty pekárny dvě? To by bylo ale na jiné povídání. Faktem je, že to co dnes jíme není pečivo ani chléb, výjimkou je snad ten radotínský. Všechno je to velký hnus a bude ještě hůře.

V těchto dnech se u Kladna dostavuje obrovská fabrika na výrobu zmraženého pečiva a chleba. Opravdu to chceme jíst? Faktem je, že v Evropě je spotřeba mraženého pečiva již 50 procent. V České republice se zatím jedná o 33%. Po spuštění výroby u Kladna určitě Evropu předstihneme. Bůh ochraňuj krále a lid českomoravskoslezský.

TELEVIZE - někdo jí chválí další proklíná...

28. dubna 2013 v 10:58 | Pamatujete si, jak to s ní bylo v našich vískách? Potom pište pod článek do komentářů |  Nové časy
Televize ve Velké Chuchli

Prvního května si připomeneme 60. výročí od prvního vysílání československé televize. Pamatujete si někdo, jak to v Malé a Velké probíhalo? Tak pište pod tento článek do komentářů. Ať se ty vaše vzpomínky uchovají pro další generace. A hlavně tento, ale i jiné, článek stáhněte do počítačů a archivujte i v papírové formě. Určitě se zase najde někdo, kdo to tady, s radostí sobě vlastní, bude mazat. Nebo nastane nějaký ten technický, sebezničující, problém.

Šedesát let, na straně jedné, není zas tak mnoho, ale pro mnohé je to dávnověk. Velká Chuchle měla velké štístko, že se v jednom domě, na Strmém vrchu, objevil, v rámci republiky, jeden z prvních televizních přístrojů. (Časem sem snad někdo vloží jeho snímek. Následující údaje, týkající se pana Vlasáka, nemusí být přesné.)

Měl jsem to štěstí, že mojí spolužačkou byla Eva Vlasáková. Její otec, pravděpodobně dřívějším zaměstnáním četník, pracoval, po II. světové válce, jako řidič pražské tramvaje. Byl to pracovitý a všemi vážený člověk, který za vynikající práci obdržel jeden z prvních televizních aparátů, který vůbec nevypadal jako ty dnešní přístroje. Bylo to velká bedna a na ní, vpravé části, nebo vlevé?, přemaličká obrazovka. O kvalitě obrazu ani nemluvě.

Od zapojení televize to v rodině tramvajáka, pana Vlasáka, vypadalo téměř jako v chuchelském kině. Jak to bylo ve večerních a nočních hodinách, tak to tedy nevím. Já měl devět let, a tak jsem chodil jenom na denní a podvečerní pořady. Nepřeženu, když napíši, že nás děcek tam bylo mnohdy i přes třicet. S odstupem času nechápu, kam pan Vlasák, který pracoval na směny, chodil spát, odpočívat.

Nevím to jistě, ale domnívám se, že televizní koukání brzy skončilo tak nějak do ztracena. Zájem byl stále veliký, ale rodina, v bytě o dvou místnostech, musela nesmírně trpět. Sedávali jsme, polehávali, na zemi, ale i na stole, gauči. Byl to jeden velký zmatek. To si jistě každý z vás umí představit.


Přišlo jaro a to je důvodem se zamyslet. Všechno nové v přírodě vzniká, rodí se nový život. Pomáhejme si, nebuďme na sebe škaredý, k sobě lhostejní, mějme se rádi, množme se. Nedopusťme, aby někdo z nás skončil jako ten chlapec na mostě. Je to smutné, divné, ale lidé mají stále více životních problémů. Nenechávejme je bez pomoci. Od čeho například máme obecní úřad...





Jedna fotografie a jak moc by se o ní dalo vyprávět

26. dubna 2013 v 12:33 | Vše se mění, říká se tomu pokrok. Je to ale opravdu pokrok nebo začátek cesty do zapomnění? |  Nové časy
V souvislostech s tímto snímkem, by se dalo napsat několik románů - ale koho by to zajímalo, že?


Snímek je z 5. září 2004 /dokončím asi v noci.../

HÁDANKA, který to je?

25. dubna 2013 v 19:52 | Není ze zahrady. Je to přírodní krasavec...
Koniklec, ale který? /...kdo v komentářích odpoví jako první, dostane frťana becherovky./


Roste několik kilometru jižně od naší milované vísky. Možná moc nechybí k tomu, aby jednou přeskočil i na naší step. Moc dobře by udělal. Tam živoří, protože se o něj stát vůbec nestará. Nejvíce ho roste ve vojenském újezdě Doupov, kde také hodně, rok od roku, ubývá.


...a ještě jednou. Rapsodie v modrém!

Hřib smrkový aneb nejkrásnější hřib světa

23. dubna 2013 v 23:12 | Běhám po lesích již téměř 70 let, ale krásnějšího jsem ještě nepotkal |  - - hřib smrkový
Hřib smrkový. Viděli jste někdy krásnějšího?

Šla má milá na houby
jestli ona zabloudí zabloudí
nezabloudí neboj se
ona houby přinese...
(Vyhrával můj praděd a děd na křídlovku, otec na klárinet a já na cornet a harmoniku)

Já mu říkám hřib nejkrásnější, světový, a je ho plný internet. Takto bývávaly v knihách zobrazovány houby české, moravské a slezské. Určitě budete souhlasit, že vypadá jako od jednoho z našich nejslavnějších malířů - Mikoláše Alše.

Sice velice nerad, a přitom i pláču, musím přiznat, že jsem ho nenašel já, ale, bohužel, moje milovaná choť. A stačilo udělat jen několik kroků stranou a mohl jsem být tím šťastným já. A představte si, že byl nalezen jen kousek od naší milované vísky, v Brdech pod Kuchyňkou. Převelice často dostávám žádost o jeho uveřejnění v tisku. Proč asi? Co myslíte?

Za těch několik dlouhých let, má tato fotografie již předlouhou historii. Snímek byl pořízen jedním z prvních digitálních fotoaparátů, který vůbec nedělal fotografie ani barevně. Po jedné z výstav si ho vzal do parády odborník na výpočetní techniku a udělal jej ještě krásnějším.

Ale to ještě nebyla jeho konečná. Jeden umělec, na slovo vzatý, malíř, dostal nápad. Stáhnul si z internetu ňadra jedné velice známé pornoherečky, která pochází z našich luhů a hájů. A začal ve výstavních síních jeden problém za druhým...

Majitelé galerií, výstavních síní, hradů a zámků, ho odmítali představit veřejnosti. Prý snímek je, zejména, nevhodný pro dětskou a mladou generaci. Poznáte proč?

Dějí se ale i zázraky. Jedna madam, když byla opět fotografie snímána ze stěny, řekla, ale to není to co myslíte.... Vždyť je to naopak ta nejkrásnější věc na světě. A tak poprvé snímek zůstal v galerii pro všechny příchozí a vždy slavil velký úspěch. Poznáte, co ta madam myslela?



Obojživelnící - pojďme je zadokumentovat

20. dubna 2013 v 22:32 | Čím u nás bude Matička příroda rozmanitější, tím lépe pro nás i další generace |  - - žába
Obojživelníci. Kolik jich asi v Chuchlích máme?


Fotografie od ing. Jiřího Špaňhela

Prosba: Pojďme zadokumentovat výskyt obojživelníků v našich dvou obcích. Máte u vás na zahradách, na dvorcích, také obojživelníky? A co o nich víte v okolí Malé a Velké? Pište, prosím, do komentářů pod tento článek. Děkujeme...

......

Obojživelníci v Malé a Velké Chuchli

19. dubna 2013 v 21:49 | Výbor životního prostředí místního úřadu vůbec nezajímají. Nevíte proč tomu tak je? |  - - žába
Víte vůbec, že v našich obcích máme nejen žáby, ale také čolky?

Fotografie a text
Ing. Jiří Špaňhel

Snímky jsou z mé zahrady. Ropuchy zde žijí už řadu let, díky rybníčkům. Jejich zásluhou jsou přilehlé zahrady částečně ochráněny od invaze slimáka španělského. Docele jim chutná. Na jaře začne, i v Chuchli, jejich migrace a to je vidět i na silnicích. Dost jich nepřežije. Ropuchy jsem se snažil rozšířit i do údolí Libře, kdy dokonce jeden "zoolog" považoval převážení samce na zádech samice za týrání a svazování. Všechny ropuchy jsou již v rybníčkách a začalo klazení. Bohužel, i letos se jedna samice utopila pod tíhou dvou samců, ale to je příroda.

Poznámka, Václav Burle - Málo se ví, že v naší obci není zrovna obojživelníků málo. Ale jak jinak, než, že jich tady bývávalo dokonce přehodně. Kde ty loňské sněhy jsou. Jako kluk si pamatuji ty desítky tůní u Vltavy v poldrech. Dnes vše zavezeno včetně těch obojživelníků.

Obrovská tůň byla na Necičkách, několik set metrů pod přístavem. Z ničeho nic se začala zavážet a nikdo se neobtěžoval ty žáby, čolky, mloky, vychytat a odvést je na jiné lokality. Co ale očekávat od státní ochrany přírody, i když i komise životního prostředí naší obce se v tomto případě negativně podepsala. Stalo se to cca na začátku osmdesátých let minulého století.

Ví vůbec někdo z vás, včetně výboru životního prostředí, že u nás stále máme tůňku s čolky? Moc jich tam nikdy není, ale dík Matičko přírodo i za těch několik jedinců. Jak jsem slíbil, za několik dnů se na ně půjdeme podívat a je překontrolovat. Chcete se přidat? Tak se předběžně hlaste zde v komentářích.

Je to dva roky zpět. Kouknul jsem pod přepad potoka u železničního přejezdu, který byl plný černě zbarvených pulců. Bylo jich tam na stovky. S určitostí je tam donesla voda z bouřky. Pravděpodobně to svědčí o tom, že tam nohoře, pod Slivencem, je voda čistá, k obojživelníkům přívětivá. Bylo by dobré, aby tam odborníci udělali průzkum a vytvořili obojživelníkům vhodné a příjemné prostředí. Ujmeš se toho výbore životního prostředí Velké Chuchle?

I naše rodina měla několi let na dvorku dvě překrásné ropuchy. Možná, že jeden z nich byl ropušák? Jak se u nás živily to nevím, ale vždy na jaře, kdy jsme po záplavách sněhu dělali úklid, odněkud vylezly. Měly nás rády, a tak nás přicházely pozdravit a říci nám, že tady ještě mezi námi jsou...



Jarní byliny z Chuchelského háje

19. dubna 2013 v 19:29 | Málo se ví, že náš háj je v rámci Evropy naprostou klenotnicí živé, ale i neživé přírody. Pojďme do něj za pomocí tohoto blogu trošilinku nakouknout....
Bylíny Chuchelského háje aneb poznáváme ty nejvzácnější klenoty naší obce

Okolní příroda Malé i Velké je naprosto úžasná, přenádherná. Z celého světa se k nám srocují odborníci přes Matičku přírodu. Svět si našeho háje váží, ale vážíme si ho dostatečně i my?

Sasanka hajní patří mezi první byliny jara. Určitě by nikoho nenapadlo si jí dát do úst a pojídat jí. Je jedovatá, i když po usušení jedovatost mizí. Sasanek známe na čtyřicet druhů. Další známou je ta pryskyřníková. Mohu prohlásit, že jarních rostlin bývávalo v našem háji o hodně více. (...pokračování.)


Koniklec otevřený
Rostlina patří mezi kriticky ohrožené. Máte pravdu, v Chuchli se nevyskytuje. Zajímavé je, že jí můžeme potkáme nedaleko. Místo neprozradím, protože i letos je tam pouze několik trsů. Některé již ožrala zvěř, další jsou pošlapány člověkem. Lokalita míří k zániku.

Šafrán bělokvětý
Ani tuto rostlinu v našem háji nenalezneme. V republice jsou pouze tři lokality, kde můžeme tuto bylinu vidět. Nejvíce jí kvete v Lačnově na Moravě. Jsou jich tam tisíce. Na těch dalších dvou jsou jen tak do mariáše. Šafrán bělokvětý je jednou z prvních jarních květin.


Jaterník podléška
Mám přítele, botanika, který mi před lety napsal. Tak už Václave rostou jaterníky podléšky. Já nelenil a odepsal: tak rostou jaterníky nebo podléšky. S velkou radostí, jak mne zesměšní, odepsal, vždyť je to to samé!
Trvalo mu moc dlouho, než pochopil, že z mé strany to byl pokus o vtip.


Hlaváček jarní
Mám pocit, že jsem tuto jarní bylinu, před mnoha lety, viděl na Homolce. Nejsem si ale jistý, jestlí jsem si něco nevsugeroval. Můžete to někdo potvrdit? V sobotu je jdeme do Českého krasu přepočítat. Hlavně ale půjde o expedici na obojživelníky.

Kokořík - roste jich v Chuchelském háji několik - vonný a mnohokvětý. Nejen pod kostelíčkem je jich celá plantáž.
Jednou tam přijel lesní stroj a celou populaci kokoříku zlikvidoval.
Bohudík, tato rostlina má hodně tuhý život, a tak jí tam vídáme každé jaro. A určitě tomu tak bude i letos. Obdivujeme, kocháme se, ale netrháme. Byla by to škoda.

Koniklec luční
I tady se nabízí otázka, zda roste i v Chuchli. Podmínky zde má příhodné a vedle v Českém krasu je ho poměrně hodně. Potkáváte ho třeba na Homolce? Nebo někde poblíž?

Patří mezi byliny, které, bohužel, po zrození rychle odchází na věčnost. S tím nikdo nic neudělá.

Tařice skalní
Když jsem jezdil do Prahy, tak jsem, po odchodu zimy, vždy koukal na chuchelskou a barandovskou skálu. Jakmile se na ní rozzářilo ve slunci zlato, tak bylo jasno - jaro je tady. Rostlina je to na dálku překrásná, ale zblízka takové drobounké nic. Je to jedna z prvních oznamovatelů jara.

Zanedlouho si připomeneme 70. výročí od ukončení II. světové.Nový článek

19. dubna 2013 v 18:47 | Tady je jeden z příběhů, který se udál v květnu roku 1945 |  Květen 1945
K aleji na Lahovské má naše rodina i osobní příběh. Vrcholilo květnové povstání, 1945, a můj otec, s panem Příhodou, statkářem, dostal za úkol prozkoumat prostor kolem aleje až do Lochkova. "Velení" potřebovalo znát bojovou situaci v tomto prostou.
Když se dva kamarádi ve zbrani vraceli od Lochkova, tak najednou se ozvalo halt!!! Zpoza stromu vystoupili dva vojáci wermachtu. Ještě štěstí, že to nebyli SS, nebo dokonce hoši z Gestapa.
Pan Příhoda měl karabinu a můj otec pistoli, kterou mu opatřil jeho bratr, který byl u pražské policie. Oba si uvědomili, že je to jejich konec. Vojáci je odvedli do blízké chaty. Následoval výslech. Bohudík armáda byla armáda, a tak nedošlo ani na žádné bití.
Netrvalo dlouho a Němci odešli. Zůstal tam, s našími bojovníky, jenom jeden voják. Otec viděl na zdi housle a lámanou němčinou požádal vojáka, zda by si nemohl zahrát. Němec, jak se později ukázalo Rakušan z Vídně, byl unešen. Zanedlouho vstal, otci housle odebral a vyprovodil oba kamarády ze světnice. Rukou jim ukázal ať rychle zmizí. Chlapi tušili, že to do nich zezadu z automatu napere. Z ničeho nic zařval halt a rukou je přivolal k sobě. Odešel do chaty a v ruce držel karabinu a pistoli. Podal jim je, zavřel dveře. Mužský se rychle odebrali do svých domovů.
To ale ještě nebyl konec. Každý příběh má své pokračování, ale o tom zase někdy příště. Jenom dodám, že když se fašisté znovu vrátili do obce, tak garda, která nechala zbraně a munici na pódiu v hospodě U Holečků, utekla. Můj děda, Josef Bejlek, byl, místo nich, postaven ke zdi. Ale jak jsem napsal výše. to už je na jiné povídání. Stejně jako, když chlapi, z naší rodiny z Lahoviček, se ukrývali před jednotkami SS v senkruvně.

Všichni tam jednou musíme

18. dubna 2013 v 10:55 | Možná tomu nebudete věřit, ale hodně lidí nám ho závidí |  KRITIKA
Chuchelský hřbitůvek, oasa klidu a míru. Není nikoho, kdo by tam nechtěl spočinout

Jední jako druzí
sedláci podruzi
na hřbitově budou spát

Je tady někdo
kdo
by uměl
pomoci
pradit?

Obdržel jsem novou smlouvu na hrobové místo a jsem z ní celý vedle, vyděšený.

Není to tak dávno, co jsme platili, za rok, dokonce jednu desetikorunu. Dnes je to u mne téměř 500,- korun za rok. Je opravdu nutné, aby zastupitelé stanovovali, tak vysoké, nepřiměřené, poplatky? Kde je zádrhel? Já se domnívám, že obec určitě potřebuje více peněz např. na zaplacení toho divného a nepotřebného elektromobilu a dokovací stanice. Nebo se mýlím?

Je tady někdo znalý, inteligentní, vyznající se ve vyhláškách a financích, kdo by nám to tady na chuchle.blog.cz uměl vysvětlit, rozklíčovat? Jak se tato cena stanoví. Je určující vyhláška, nebo rozhodnutí zastupitelů? Je opravdu nutné za hřbitov, hrobová a urnová místa, neustále poplatky zvyšovat? Nemělo by to být obráceně? Platit co nejméně, téměř nic a i tímto uctít naše předky? Máte nějaký názor, milí a vážení sousedé a sousedky? Ono by se v dnešním divném kapitalismu i mohlo stát, že mnozí na poplatky nebudou mít finance. To opravdu chceme?

Poznámka: Jedná se o vyhlášku, výměr, MF č. 01/2007

Názor: I na tomto příkladu je vidět, že poslání současného chuchelského zpravodaje je naprosto nedostačující. Tak, jak se v něm uvádí zápisy z jednotlivých zastupitelstvech je naprosto, pro většinu našich spoluobčanů, nesrozumitelné. Němělo by stačit jen těch několik řádek k dané záležitosti, ale všude by měl být i stručný, ale vše vysvětlující komentář. Potom by se nestávalo, že, například, kolem hřbitová vzniká přemnoho fám!!! -vb-