Jerlín japonský před samoobsluhou šel k zemi

Dnes v 12:08 | Kácení bylo velkým koncertem dřevorubců, jeřábníka a chuchelské rychlé roty. Chválíme i chuchelské hasiče, kteří se zejména zasloužili o dopravu a bezpečnost lidí. Všemu s láskou úspěšně velela paní Machánková z obecního úřadu. |  - - jerlín u samoobsluhy
Zbavovat se historických stromů je vždy bolestné. Tedy jak pro koho! Bohužel mnohdy je to z důvodu bezpečnosti občanů více než potřebné. A to byl i případ našeho milovaného stromu, kterému do sta let moc roků nechybělo. Pokusíme se spočítat letokruhy na pařezu...


S velkou pravděpodobností, i v současném stavu, mohl jerlín vstoupit do dalších sta let. Jenže sadař, pravděpodobně můj děd, mu nevybral zrovna dobré místo. Jak ale mohl tušit v co se Velká promění. Jak se říká náhoda je blbec. Zafouká vítr, zatřese se zem po průjezdu nákladního vozu, autobusu, ulomí se větev. A pod ní mamina s kočárkem. A na průser je zaděláno. A to byl ten důvod že obec rozhodla, tak jak rozhodla.

A co bude dál? Ono se ukázalo, že hlavní kmen do výšky několika metrů byl zdravý. Tak proč stromu nedat možnost obrazit, tak jak se to stalo u těch dvou u železničního přejezdu. Ty také podřízli a podívejte se jak se jim daří. Tím by ten překrásný jerlín mohl dál pokračovat ve svém žití a to i pro potěšení chucheláků. Nyní nám nezbývá než počkat co vedení obce s tím krásným místem učiní. Dnes to chodí tak, že za každý podřízlý strom se vysadí deset nových...

** ** ** ** **

Ono se to málo ví, ale jerlín japonský je darem z nebes: Pěstuje se jako okrasný strom a v České republice, tak jako i na Moravě, Slovensku, je zejména ve velkém množství v parcích, zahradách, ale i sadech. A to zejména pro svůj vzhled a pro pěkné a bohaté květenství, které láká nejen včely. Umožňuje hnízdění i ptactvu nebeskému. Dřevo má tvrdé, pevné a užívá se v zemi původu i ve stavebnictví.

Na Dálném východě se květy a mladé lístky používají při přípravě čaje a to vzhledem k velkému obsahu rutinu. Několikrát spařené listy se používají v kuchyních jako špenát.


Nemalý význam má v oboru lékařství. Jerlín je antibakteriální, protizánětlivý, antispasmatický, pročišťovací a protihořečnatý. Odvar z listů zvláčňuje a zvlhčuje kůži a snižuje krvácivost z povrchových ran i při vnitřním krvácení. Pomáhá i při léčbě epileptických záchvatů a k uvolňování křečí. Odvar z dřeva lze pozužít k léčení nežitů a hemoroidů. Květy a lusky byly zdrojem přírodního žlutého barviva. A tak by se dalo ještě dlouho pokračovat. Buďme i v těchto souvislostech rádi, že tyto dřeviny v naší obci máme.


Už je to moc dávno co zde uprostřed vsi si téměř každý rok vztyčovali sloupy provazochodci. Bývávala to velká podívaná. Dne to bylo podobné. Ten mládenec, dřevorubec, který šplhal po stromě jako pavouk, byl úžasný....


 

Volkswagen California slaví 30. narozeniny

Pondělí v 17:52 |  Okem objektivu
Každý kdo chtěl příjemně kempovat si pořídil toto zajímavé vozidlo. K dnešnímu dni se jich prodalo na 157 000 a to ve čtyřech generacích. Samozřejmě se to netýkalo naší republiky, ale zejména Spojených států amerických. Historie obytných automobilů se značkou Volkswagen se začala psát již v roce 1951, kdy se objevil první Transporter v provedení Camping-Box.

Bylo příjemným překvapením, když jsme ho uviděli jak parkuje na břehu Vltavy na okraji campu Kotva. Netrvalo dlouho a závěrka fotoaparátu se spustila. Jak to ten Němec uviděl, tak nás hned zval si přisednout a dát si alespoň kafíčko. Byl mile překvapen, že konečně někdo o jeho miláčka projevil zájem. Tak jsem mu musel ukázat toho svého. A víte že byl nadšen když toho Formana zřel. Hned ho chtěl koupit. Jakmile jsem mu ho dával zadarmo, tak se mu to asi moc nezdálo. Tak ho stále mám v garáži. Nemáte někdo zájem?

Vzpomínka na hrůznou událost

Pondělí v 16:59 |  - - povodně 2013
Dnes je tomu š e s t n á c t let co se kaňonem Vltavy prohnala tisíciletá velká voda. Apokalypsa zaskočila každého a to od odborníků, vládních činitelů až po postižené občany. Aby toho nebylo málo, tak se vše zopakovalo v roce 2013. Se současnou klimatickou situací se nabízí otázka, zda ta hrůza se může opět opakovat. Akademici, vědci, odborníci mnohých oborů se domnívají, že za současných okolností to není nemožné. Jenom v České republice jsme v posledních letech přišli o více než milion hektarů kvalitní zemědělské půdy, která by dokázala zadržet více než 2,4 miliardy kubíků vody. A není třeba chodit daleko.

I ve Velké Chuchli nám zmizela černozem mezi Malou Chuchlí a soutokem Vltavy s Berounkou o té na Lahovské, Hvězdárně, ani nemluvě. A navíc jsme si nechali zavést poldry. Neděláme dobře když nemyslíme hlavou. Problémem je i současné zemědělství. Půda je zničená, udusaná těžkou technikou, a ta není schopna vodu do sebe vsáknout. Ihned odteče v ohromných množstvých do vodních toků. Půda se chová jako obrovská nepropustná vrstva. A to je velký problém. I proto jsou studny a podzemní přírodní rezervoáry bez pitné vody. Není již ten správný čas i v této souvislosti zemědělství přehodnotit?

Česká republika žije v období tropických teplot. Dnes už je jisté, že ty potrvají až do začátku září. Když se to vše spočítá dohromady, tak je možná i velká jistota, že se povodním nevyhneme. Jenže nikdo nedokáže včas určit, kdy se to stane a jak budou veliké. Věřme, že snad se stane zázrak a ulice se vodou nenaplní až po okraj a kolem Chuchle nebudou jezera a Pražané nebudou muset evakuovat.
 


Jde to bohužel pomalu. Ale vstávají z hrobu

Neděle v 23:40 | Štěstí, že se nám zatím podařilo zachránit pomník hrdinům, barikádníkům, z května 1945. Jenže nikdy neříkej nikdy. Ještě se může stát ledacos... |  Barrandovský areál
Kdo ví o Barrandovských terasách povícero, tak se nikdy nezapomene z autobusu, nebo z pravobřežní cyklostezky ze sedla velocipedu, na ně podívat. Od jejich obnovy jsme se v areálu byli již několikrát podívat. A tak tomu bude i na začátku podzimních měsíců a vy se můžete přidat. Z dálky to vypadá, že se tam neustále něco děje. Částečně byla obnovena fasáda a nyní dochází i na výměnu oken. A to vůbec není jednoduchý počin, neboť rámy jsou ocelové. Ty pravděpodobně zůstanou. Pouze se vloží nové skleněné tabule. Ale co si budeme říkat. Ty zlaté historické časy se už bohužel nevrátí.

Fotka uživatele Hledání ztraceného času.

Zajímavé a důležité je, že v současné době Barrandovské terasy vypadají stejně jako ty na fotografii, která ze začátku minulého století. Věřme, že jejich obnova se povede a bude sloužit nejen všem Pražanům. Prý bude i venkovní parket a ceny mírné. Tak se necháme hezky překvapit.

Dejme ale všichni velký pozor aby nám neodstřelili pomník, který připomínkou bojů z května 1945. Zatím jsme vybojovali první úspěchy, ale nevíme co se může stát zítra.


Umělci obšťastňují břeh Vltavy

Neděle v 10:21 | Tato rubrika by se měla jmenovat pravděpodobně jinak. Pomalované zdi jsou v tomto prostoru jen nepatrným smítkem |  Graffity
Chuchelská cyklostezska, jestli jí lze tak nazvat, žije každý den, hodinu, minutu, sekundu, bohatým, přebohatým životem. Asi bychom se jí měli i zde na blogu více věnovat. Ne vždy jsou to bohužel události radostné. Na lahovičském přívozu si turisté s převozníkem povídali, že na nedaleké tůni letos došlo k několika utonutím. I vrtulník přistával. Asi to je důvodem proč je tam u té nejkvalitnější vody v okolí tak prázdno. Není již čás to koupaliště dát do pořádku a "uzákonit ho?" Míč je nyní na straně zbraslavské radnice. Budeme si muset s paní starostkou trochu opět, tak jako minule, mile a vstřícně, popovídat....


Zde na blogu v rubrice graffity se této výstavě pod širým nebem pravidelně věnujeme. Je na co se dívat. Zajímavé je, že tato levobřežní část Vltavy není tak často navštěvovaná jako ta pravobřežní. Tak proč se na ní v klidu a pohodě neprocházet. Je tady neustále na co se dívat.


Zajímavé je, že nejvíce kreslí mladí kluci. A ne zrovna málo jich studuje na uměleckých školách. Dívky jsou výjimkou. A tahle byla moc půvabná. Všimněte si těch překrásných šatů. Prý si je navrhovala sama.

Tasemnice liščí II - lesní plody omývat, tepelně zpracovávat

Pátek v 21:24 | Tasemnici liščí lze chytit i od domácích mazlíčků. Proto je třeba je pravidelně odčervovat.... |  Houby
Tasemnice liščí I od profesora Jiřího Patočky... Znalí houbař ví, že není dobré, jak se to vždy dělávalo, konzumovat syrové houby. A to se dostáváme ke kapitole houby na přežití. Příkladem nám může být ryzec syrovinka. Houba, která požitá hned v lese je velkou delikatesou. Jenže po nových vědeckých poznatcích požívání syrových lesních plodů není bezpečné. Opět se ukazuje, že naši předci nebyli vůbec hloupí, když houby ještě v lese otírali vlhkých hadříkem.

Na dnešní tiskové konferenci lékaři opět varovali veřejnost před tichým nenápadným zabijákem liščí tasemnicí. Důvodem je, že na lékařských pracovištích přibývají, po napadení tímto zákeřným červem, pacienti. V současné době se léčí na tuto smrtelnou nemoc třicet lidí. Předpokládá se, že tasemnici liščí v sobě mají desítky, stovky milovníků nejen lesních plodů. Je dokázáno, že napadena je jedna pětina lišek. Problémem je dlouhá inkubační doba a to až deset let. Léky se následně podávají celoživotně. Často jsou napadená játra, dochází i k transplantacím. Pro houbaře a sběrače borůvek, lesních plodů, to znamená, že se houby musí dobře tepelně zpracovat a ostatní plody důsledně omývat. Nejlépe i ty tepelně zpracovat...


Diskuse na chuchelské skládce přerostla opět v osočování. Hlavní slovo měl opět komunista ing. Jiří Špaňhel. Jeho názory nenašly mezi přítomnými pražádnou podporu.

8. srpna 2018 v 21:24 | Jediným oponentem odborníkům je ing. Jiří Špaňhel (ANO, KSČ). Neustále uvádí, že má od stavebního radotínského odboru informace, které tvrdí, že skládku není nutné revitalizovat. Tak nám je pane Jiří konečně ukažte!!! |  - Chuchelská skládka
V dnešní době, kdy každý nenávidí každého, je až neskutečné, že existuje dáma, starostka Slivence a radní na magistrátu hl. m. Prahy pro životní prostředí, Jana Plamínková, kterou naopak většina chytrých a rozumných lidí miluje. Na radnici Prahy vykonala nemálo dobré a užitečné práce. Otázkou je, jak se jí podaří obstát v podzimních komunálních volbách. Většina o ní strach nemá. Především ve Slivenci je hodně, ale hodně oblíbená. A proč? Tak se zajeďte do této vísky podívat a pochopíte. Dnes na skládce ode všech sklidila velký obdiv. V šatečkách jak princezna na jaře stála v té vichřici, dešti a neustále si obhajovala své názory. Kdo by mohl říci proti ní křivé slovo?!

Je to celé stále dokola dokolečka. Odborníci, inženýři, vodohospodáři, stavaři, machři z Arniky, magistrát hl. města Prahy, radní pro životní prostředí Jana Plamínková a její spolupracovníci, se dnes pod horou argumentů snažili několika přemálo chuchelským občanům (5) vysvětlit, proč je nutné skládku rekultivovat. A vězte, že by to vůbec dělat nemusela. Jediný, člen Komunistické strany Československa, dnes ANO, ing Jiří Špaňhel, neustále byl v opozici. Všem tvrdil, že má dokumenty, které tvrdí, že skládku není nutné opečovávat. zaštíťoval se dokumenty ze stavebního odboru radotínské radnice. Na žádost přítomných aby je předložil nereagoval. Prý je ukáže až po podzimních komunálních volbách. Jeho boj o ničem je však již předem ztracený. Peníze jsou, a není jich zrovna málo, a ty nikdo Evropské unii vracet nebude. Ono to ani moc dobře nejde. To by nebyl dobrý nápad. Skládka existuje a nyní je třeba s ní něco konečně udělat! Ozývají se hlasy, proč ten neskutečný bordel z celé Prahy zrovna v Chuchli. A kde jinde? Když ne u nás, tak kde? To už řešil Jan Neruda a také to nevyřešil. Holt někde se ten odpad složit musel. A to tehdá rozhodla rodná komunistická strana pana Špaňhela. A kruh se uzavřel...

Ono je to v této části obce celé takové divné, zakleté. Ještě nedávno byla ze skládky vidět celá vápenka. Dnes ve vegetaci vykukují pouze její věže. A co je nejhorší, laxním jednáním magistrátních úředníků přes přírodu byla zlikvidována přírodní rezervace Homolka. Ta byla vyhlášena kvůli rostlinám, syslům, plžům, hmyzu atd., kteří žijí v souladu se stepí. Jenže místo stepi máme les. Kde se stala chyba? Při tom se tam pásly ovce, kozy, aby se zabránilo likvidaci této úžasné části hlavního města Prahy. Pastva stála ohromné peníze. A výsledek? Svrab a neštovice...

Pan Špaňhel se tak rozčiloval, že všichni měli obavu o jeho zdraví. Jeho pokřikování se nelíbilo ani Matce přírodě, která na účastníky seslala letní bouři. A tací lidé rozhodují o občanech Malé a Velké Chuchle. Ochraňuj nás královna. Vítr doprovázelo i malé krupobití. Všichni stáli na skládce a moc se snažili panu Jiřímu vysvětlit, že nemá pravdu. On se z ničeho nic sebral a na kole odjel do zapomenutí. Divné bylo, že nikoho z nich nenapadlo, že si pro diskusi nevybrali zrovna dobré místo. Na vrcholu a všude kolem to bouřilo, blesky v tom orkánu se neustále projevovaly. Stačilo málo a... Každý skaut, dítě, chytrý člověk ví, že při bouřce v žádném případě nezůstáváme na vyvýšeném místě. Co ale naděláte, když ti lidé mají s námi chuchelskými dobré úmysly. Kdo jim za to jejich snažení někdy poděkuje?

Určitě se ptáte, kde je pravda. Samozřejmě ne v mysli komunisty ing. Jiřího Špaňhela. Ten má totiž představu, že by se část skládky měla odvézt. Neřekl ale kam? Jedná se řádově o tisíce tun sajrajtu všeho druhu, který by stovky aut přes Velkou Chuchli odvážely po několk let. A ta legrace by daňové poplatníky stála téměř jednu miliardu korun. Není lepší na tu skládku zapomenout a dát jí raději pro různé aktivity lidem. A to jak sporotvní, odpočinkové, kulturní a jiné.

Otázkou rovněž je, jaký právem pan Špaňhel s předními odborníky hovoří. Není ani zastupitel, a navíc nemá od občanů žádný mandát. Kde se v něm ta drzost vzala?

Poznámka: Na smetišti jsme od paní Plamínkové obdrželi ohledně revitalizace skládky důležitý a vše vysvětlují dokument. Jenže jak lilo jako z konve, do toho ještě vichr, kroupy, tak i já jsem byl promoklý na kůži. Z dokumentu zůstal jen nečitelný cucek papíru. Pokusím se ho obstarat a zde na blogu uveřejnit...


Na setkání s odborníky, úředníky, přišlo ohledně chuchelské skládky jen pět občanů. Je smutné, že radnici zastupoval pouze zastupitel Mgr. Martin Melichar. Kde asi byl šéf výboru pro životní prostředí a to i s pracovnící, která to má na chuchelském úřadě na starosti. Lidem a úředníkům naší obce je nějaká skládka šuma fuk. A nemají pravdu? Toť otázka hodna zamyšlení a diskuse....

Ing. Milan HAVEL, ARNIKA: Celý projekt, jak ho přednesla paní Plamínková a doplnil RNDR. Ladislav Žitný, působí dobře, i když při těch nákladech je spíše, podle mého názoru, minimalistický. Jeho hlavním cílem je stabilizovat skládku - rizika neumím posoudit, to umí stavaři. Hydroprojekt skládky běžně projektuje má v této oblasti velké zkušenosti. Zkulturnit místo, aby bylo přístupné lidem, je něco jako třešinka na dortu. Samozřejmě je možné mít určité připmínky - nepovažoval bych je za důležité, jen by kauzu komplikovali. Zlepšovat lze věci totiž vždy a co člověk to jiný názor.

Václav BURLE: Nemyslím si, že revitalizace chuchelské skládky je dobrýn nápadem. Jsem přesvědčený, že ty obrovské peníze z Evropy by se daly použít o hodně lépe. Skládku bych nechal svému osudu, ona Matka příroda by se už postarala. Pouze bych jí zabezpečil aby neohrožovala obyvatelstvo.

Peníze bych nasměroval na obnovu poldrů kolem Vltavy. Tedy od soutoku Vltavy s Berounkou až po Malou Chuchli. A na vzniklých - viz zde na chuchle.blog.cz v rubrikách - propadlinách bych udělal pro obyvatele nejen Prahy tábořiště, hřiště pro různé druhy sportů, ohniště a především tůně, jezírka, která by měla vodu přes štěrky přímo z řeky a byla by plná obojživelníků, plazů, hmyzu. Tak tomu v těchto místech bylo historicky odjakživa. Proč jsme si je nechali zničit?

Není to zas tak dlouho, co magistrát hl. m. Prahy požádal Václava Cílka o vypracování projektu na ochranu pražské zoologické zahrady před velkou vodou. Napsal, že je pouze jedna možnost a to začít vracet Vltavu, na jih od města, do původního stavu. A to především tak, aby se řeka opět mohla co nejvíce rozlévat do okolí. A tato prastará myšlenka již dávno tomu oslovila naše praprapředky, kteří za pomocí lopat, krumpáčů, volských a koňských povozů poldry vytvořili. A my jsme si je nechali zavézt. Dnes na nich jsou skládky do výše deseti metrů. Pojďme myslet hlavou. Nechme chuchelskou skládku přírodě a pojďme z poldrů vybudovat zázemí pro lidi a především pro děti. V této souvislosti si vzpomeňme na plán, který má vytvořit na soutoku Soutok. Tedy rekreační zázemí pro Prahu. A s touto myšlenkou by měly poldry úzce souviset!!!






Není nad to si hezky pokecat. A když je to o rybách, tak to nemá chybu. Chtěl jsem rybu, štiku k obědu, ale že prý ryby neprodávají, nevěnují, neberou, naopak je pouštějí. Tak tomu nerozumím. Vždyť ryba je tak chutná a zdravá. Vyuzený sumec je delikatesa

8. srpna 2018 v 21:00 | Soutok Vltavy s Berounkou byl vždy na ryby přebohatý. Jak je to dneska je obtížné vyjádřit. Určitě se ale ty velkolepé rybářské zážitky již nevrátí. Prý odcházejí jak pstruzi, tak i siveni a další ryby. I tady se něco divného s přírodou děje |  Rybáři
V těchto dnech pod mostem Inteligence až po Barrandovský most probíhají rybářské závody v lovu kaprů. Zatím se závodníkům moc nedaří. Sem tam plotice, cejn, ale i jeden nevelký sumec. Závod potrvá po dobu 120 hodin...

Je zajímavé, že všichni rybáři jsou na pravobřežní části Vltavy a dokonce na navigaci, která uprostřed řeky. Všude zelené stany, gumové i jiné čluny, ležení jak někde uprostřed válečných událostí, židličky, stolečky, vařiče, cigárka, dýmky, a hlavně úžasná pohoda. A není pravda, že lovci jsou nemluvní. My jsme si s mnohými zajímavě pokecali. Co také mají celý den dělat, když neberou. A to byly doby, kdy v řece bylo ryb požehnaně.


To je pohoda, pohodička. Lze jen závidět... Nevíte co vše jeden musí udělat pro to aby se rybářem stal?

Smutná událost: Dnes byl na hladině tůně v Lahovičkách nalezen utonulý plavec. Buďte prosím pozorní, ostražití a nechoďte se koupat sami.

2018 komunální volby v Malé a Velké Chuchli

7. srpna 2018 v 23:29 | Požádal jsem vedení obce o zaslání základních dokumentů k volbách. Bohužel informace stále nepřicházejí. |  Volby 2018
Z kuloárů zatím pouze víme, že v obci bude kandidovat ODS, TOP 09, ANO a Pro Prahu.


Poznámka: Nabízí se otázka kam se poděli Chucheláci Trochu jinak. Proč svoji práci pro obec v minulém volebním období hází za hlavu. Znamená to snad, že byli zbyteční? V každém případě jsou hodně přelétaví. Vždyť jejich šéf ing. Jiří Špaňhel rovněž vrknul na druhou stranu. Že by se paní F stala členkou ANO? A kde jsou sociální demokraté a komunisté? Vždyť v Chuchli mají silnou základnu i když trochu postarší...

Kam dál