Barrandovské terasy vstávají z hrobu. Jejich sláva se už bohužel vrátit nemůže. Nedá se dvakrát vstoupit do stejné řeky.

Včera v 22:21 |  Barrandovský areál
Věž je obalena lešením. Když vydrží počasí, tak se brzy zaskví v celé své kráse....

V areálu teras se již pracuje po delší čas. A my měli v letních měsících možnost se na staveniště podívat. Prolezli jsme je od sklepů až po vyhlídku z věže. Zajímavá zkušenost. Jak to tady asi bude vypadat až přijedou první zahraniční hosté? Není to již ale takové jako v těch dávných časech. Na ostrohu je ze všech světových stran až nepříjemný hluk od aut, ale i od vlaků. Nedaleký most přes Vltavu hučí po celých čtyřiadvacet hodin. A lépe nebude. V hotelu a v restauraci to určitě bude úžasné. Ale venkovní posezení určitě nebude to pravé ořechové. S tím ale nikdo nic nenadělá.

Nejsložitější bylo vytvořit bezpečné základy pro stavbu hotelu. Trvalo to dlouho, ale povedlo se. Nová kamenná zeď již svítí daleko do kraje.

Škoda ale, že se nepodařilo něco zajímavého a užitečného vytvořit dole pod skalou v lomu, kde ten slavný plavecký bazén se skokanskou věží. Ale snad někdy i na tento pozemek dojde.

Kdy si tam asi dáme první orosené, kávičku, dortík, oběd?
 

I bezdomovce čekají vánoční svátky

Včera v 17:55 | V minulém roce jsme v této době o nich rovněž psali. Početná parta pobývala dokonce u chuchelského nádraží v nedalekém tunelu. Na náš popud jim obecní úřad poskytl pěkné a štědré vánoční svátky. Zopakujeme si to i letos? |  Oko objektivu
A že jich kolem Malé a Velké Chuchle je. Pomůžeme jim v jejich těžkém údělu? Nebo nám jsou lhostejní?

Bezdomovci se v okolí našich dvou vísek vyskytují na několika místech a jak jinak než zejména v přírodě. Někteří jsou ve svých campech po celý rok, někteří se do určitých teplejších míst stěhují až na zimu. Bylo by zajímavé si na toto téma pohovořit s vedením chuchelské městské policie. Ta nejlépe ví, kde je všude hledat.

Jsou to divné až možná nebezpečné party, ale to pouze v případě když alkohol teče proudem. Nemálo jich se stará jen o sebe. A právě ti jednotlivci jsou nejen čistotní, ale i převelice chytří, vzdělaní. Holt osud je osud a s nejedním z nás umí pořádně zacloumat.



POZOR - NEPŘEHLÉDNĚTE - 20. AŽ 24. LISTOPADU

Včera v 16:58 | Upozorněte na tuto akci i své sousedy. Nic to nestojí, ale netěsnosti se nemusí vyplatit. Jak se říkávalo v armádě. Důvěřuj ale prověřuj. |  Aktuality
Pražská plynárenská Distribuce, a. s., provede v oblasti své územní působnosti, v souvislosti se zahájením zimní topné sezony, preventivní nárazovou odorizaci zemního plynu. Ta začne v pondělí 20.11.2017 v dopoledních hodinách a potrvá do pátku 24.11.2017, následně bude postupně odeznívat. Zemní plyn bude v těchto dnech nasycen dvojnásobným množstvím látky s intenzivním a charakteristickým zápachem (odorantem), což umožní snadnou identifikaci i zcela nepatrných, jinak těžko postřehnutelných, úniků zemního plynu, zejména pak v rámci domovních a bytových rozvodů. Každý, kdo zjistí i nepatrný únik zemního plynu nebo na něj bude mít podezření, by měl tuto skutečnost neprodleně nahlásit nonstop pohotovostní službě na telefonním čísle 1239. V případě zjištění úniku zemního plynu v objektu, je třeba neprodleně zajistit větrání předmětných prostor, vyvarovat se použití otevřeného ohně, elektrických spotřebičů, rozsvěcování světel a vyčkat příjezdu pohotovostní služby.

 


Školní kuchařky jsou světice. Na straně druhé nejhůř placené. A to je ta Boží a státní spravedlnost. A bude hůř. Zdražuje se.

Středa v 22:55 | Rodiče často ani nevědí zda jejich děti ve škole obědvají. Platí, ale jejich ratolesti z různých až nepochopitelných důvodů se ve školních jídelnách nestravují. Nebo jen občas. |  - Spolek rodičů
Česká školní inspekce se v poslední době zaměřila nejen na kvalitu školního stravování. Výstupem je studie, která není zrovna pěkným čtením. Není jen třeba v jídelnách neustále něco zlepšovat, ale je nutné dokonce mnohé přehodnotit...

Jeden příklad za všechny:
Když dojde k tomu, že zřizovatel musí zrekonstruovat školní jídelnu,
přijde mu lepší udělat výdejnu.
Ti co rozhodují mají pocit, že ušetřili, ale často pak rozvoz a péče o jídlo
stojí víc a kvalita trpí.
Nandáte jídlo do krabice, pak ho převážíte a zase vydáváte,
třikrát s ním manipulujete,
a to je na něm nejen vidět, ale také tak chutná!


(dokončení zítra...)

Oko objektivu I aneb o tom jak znáte historii Velké Chuchle

Středa v 21:44 | Kdo první napíše správnou odpověď obdrží propisovací tužku od fa CANON! |  Oko objektivu
Na rozdíl od současnosti ve Velké byla řada obchodů a působily zde i desítky dalších živnostníků. O hospodských a restauračních živnostech ani nemluvě....

Lid chuchelský o historii obce ví převelice málo. Přitom zde na blogu se lze docela dobře orientovat. V této souvislosti si dovoluji položit jednoduchou otázku. Rychlá odpověď bude rovněž neprodleně odměněna.

Ví někdo z vás, kde v Chuchli v minulém století, myšleno v první polovině, byla prodejna tabáku? Přidat můžete i jméno a příjmení majitele. Druhá část otázky samozřejmě není povinná.

A víte kde dáma na fotografii prodává i vám tabakové výrobky a denní tisk? Tak tato část je tak jednoduchá, že jí zodpoví i dítě v kočárku. Tedy v případě, že bude mít retko mezi rty...


Mezi Malou a Velkou Chuchlí se rozšiřuje Vltava

Úterý v 23:33 | Prý je to podle magistrátu hl. m. Prahy kvůli povodním! Povodí Vltavy zde rozšíří tok řeky! |  I - Vltava
Nebylo by účelnější kdyby obnovili poldry? Otázka je jestli dnes ještě vůbec o nich někdo něco ví!!!


Historický obrázek je v souvislosti s probíhajícími úpravami Vltavy vševypovídající. Ještě tak vědět z kterého roku asi pochází...


Posledních několik let se u Malé Chuchle Povodí Vltavy zbavuje říčních nánosů. Pracovníci zde mají k dispozici i podvodní buldozer, který nejdříve rozruší dno a potom kamení radlicí stáhne na hromady. Následně plovoucí soulodí umístí naplavený kámen, štěrk, písek, na lodě. Vše se odveze neznámo kam...

Problematický je - prý - kilometrový úsek mezi Modřanským jezem a Malou Chuchlí. Vltava zde má šířku 71 až 79 metrů. Podle madam Jany Plamínkové, radní pro životní prostředí, zde při vysokém průtoku dochází k rozlití vody do okolí.

Na obou stranách řeky se nacházejí cyklostezky a navíc je zde - prý - možnost dalších úprav pro vyžití pražského obyvatelstva. Součástí vodních prací je i přeložení vysokotlakého plynovodu. Akce přesáhne částku 147 000 000 korun.

Mapa změny územního plánu
Mapa změny územního plánu...

Poznámka: Pod tento článek někdo do komentářů vložil úvahu o tom, že obnova poldrů by byla pro Chuchli devastující. Text toho neznalce je důvodem, jak dnešní nejen chucheláci, ale i radní na magistrátu, vůbec nechápou jak jsou poldry, zejména pro celou Prahu, důležité. Dovolte malý text:

Mezi Vltavou a silnicí, která na hrázi, byly ve Velké Chuchli tři navigace. Ty u řeky ještě existují. Dnes je na nich desetimetrová navážka. Kde byla díra, poldr, tak tam dnes nekonečné tuny zeminy a dalšího bordelu. A mezi nimi velké prostory pro rozlití povodňové vody. Poldry se táhly od soutoku až po Malou Chuchli. Podobně to bylo i na opačném komořanském a modřanském břehu. Bez poldru a možnosti rozlití je Praha neustále ve velkém nebezpečí. Viz názor geologa Václava Cílka v souvislosti s ochranou pražské zoologické zahrady.

Než se postavily přehrady na Vltavě, tak celý prostor na soutoku by záplavový. Zde se voda vylila do šírav a uchránila tak nejen naše obce, ale zejména pak Prahu před neštěstím. Tak tomu dnes již bohužel není. Vše je zavezeno. Tenkrát se rozlišovaly dvě povodně. Jedna přicházela i s ledy z Vltavy, druhá pak z Berounky. Většinou se nestávalo, že by povodně šly z obou řek současně. Nejhorší byly ty ledy! Ty ještě dlouho ležely na dostihovém závodišti, ale i na okolních loukách a fotbalovém hřišti. A tak tomu bylo na Berounce daleko proti proudu. Voda opadla a pak začal rybářů ráj. Myšleno, že ryby se chytaly do rukou a nůší bez dna. Více je zde na blogu v rubrikách Vltava...



Vlčí mák: symbol válečných veteránů

10. listopadu 2017 v 22:35 |  Květen 1945
Dne 11. listopadu 1918 v 11 hodin a jedenáct minut zazněla poslední salva při podpisu příměří na konci 1. světové války. Hrůzy této války zůstaly tak hluboce vryty ve vědomí účastníků, že poté, co válka skončila, byl 11. listopad vyhlášen Dnem válečných veteránů. Symbolem tohoto dne se stal vlčí mák jako symbol nového života. Stalo se zvykem vzdávat čest padlým hrdinům i válečným veteránům vlčími máky na klopě.

K rozšíření vlčího máku jako symbolu zmařených životů vojáků dopomohla báseň kanadského lékaře podplukovníka Johna McCrae, který ji napsal v roce 1915 poté, co v bitvě u Yprů přišel o svého nejlepšího přítele. Báseň se jmenuje In Flanders Fields (Na flanderských polích) a popisuje, jak idylicky všude kolem kvetou vlčí máky, zatímco vojáci umírají. John McCrae byl dělostřeleckým veteránem z búrských válek v Jižní Africe a za 1. světové války byl členem kanadských zdravotnických služeb. Jeho současníci ho popisovali jako osobu s okem střelce, rukou chirurga a od dubna 1915 s duší básníka. 22. dubna 1915 použili Němci poprvé bojový plyn u města Ypres v oblast Flander. Podle svědectví účastníků "…peklo trvalo 17 dní." Po opakovaných nepřátelských útocích ošetřoval podplukovník McCrae v obvazišti na břehu kanálu Yser stovky raněných z řad Kanaďanů, Britů, Indů, Francouzů i Němců a zároveň mohl sledovat ze svého úkrytu, jak se naproti obvazišti na polním hřbitově rychle rozrůstají řady křížů. Dalšího večera McCrae během svého odpočinku poslouchal zpěv skřivanů a viděl vlčí máky, které vyrazily ze zákopů a hrobů před ním. John McCrae, naučený psát pouze lékařské recepty, ventiloval svá muka 13 linkami textu, načmáranými na cáru papíru. Poslední verš básně ukazuje na fakt, že vlčí mák je znám jako symbol spánku: Neměli bychom spát, i když máky rostou, na polích flanderských. Podplukovník John McCrae umírá na zápal plic 28. ledna 1918 ve Wimereux, poblíž Boulogne ve Francii ve věku 44 let.

Po celou historii válčení se říká, že právě na bojištích a na čerstvých hrobech jako symbol krve vždy vyraší rudé vlčí máky. Vlčí máky kvetou v době, kdy jiné rostliny v okolí jsou mrtvé. Semena vlčích máků odpočívají v půdě řadu let, aniž by ztratila svou klíčivost, a když nastanou vhodné podmínky pro jejich růst, vyraší. A právě půda na bojištích rozbrázděných a přerytých bombami a granáty, se silnou koncentrací vápence ze zdevastovaných budov působí jako katalyzátor pro vyrašení vlčích máků. V květnu 1915, kdy McCrae psal svou báseň, rozkvetlo takové množství vlčích máků, jaké zde předtím nikdo neviděl. -jp-



GRANTY - a ty zde uvedené - nejsou samozřejmě jediné!!!

9. listopadu 2017 v 16:22 | V komentářích na tomto blogu zejména zastupitel a předseda výboru kontrolního tvrdí, že na tyto granty nemá chuchelský občan nárok. Není to samozřejmě pravda. |  Granty
Na chuchelské radnici leží miliony, které by mohly nejen zkrášlit obec, ale udělat jí ještě více pro srdce každého z nás.

PODÍVEJTE SE CO VŠECHNO DOKÁZALY RADNICE V RADOTÍNĚ, VE SLIVENCI A JINDE!
A PROČ TO STÁLE NEJDE VE VELKÉ CHUCHLI?
!!! ODPOVĚĎ JE JEDNODUCHÁ. V CHUCHLI NEJSOU NA RADNICI LIDÉ, KTEŘÍ BY TO ZVLÁDLI !!!

I. žádost o grant: Jak je zde na blogu již mnohokrát uvedeno Chuchle byla obklopena sady, alejemi, ve kterých zejména ovocné stromy. Předky to stálo mnoho peněz ale i práce. Stejně tak jako poldry proti povodním u Vltavy. Potom přišel divný hloupý člověk a všechno nechal vykácet.

Když nám nabízejí peníze, tak proč neobnovit alej z Chuchle do Lochkova? Vrátit jí do původního stavu! I když míč je spíše na straně Lochkova protože pozemky tam patří této městské části. Vše se dá ale domluvit! Bývávalo tam překrásně. A to zejména na jaře a pak na podzim když stromy byly obaleny ovocem. Ty žluté hrušky byly v ústech nepřekonatelné. A dnes? Mrtvá rovná plocha bez duše, bez krásy. Až sem jsme to nechali dojít...

II. žádost o grant: Kde myslíte, že Radotín sehnal peníze na vybudování venkovního koupaliště o bazénu ani nemluvě? No tam, kde by je obdržela i Malá a Velká Chuchle. Jenže by někdo o ně musel požádat a něco pro občany obce i udělat!!! Nebo si myslíte, že by se nám koupaliště např. u Vltavy nehodilo? Je tam obecní pozemek a dokonce, což je hodně důležité, i dostečný pramen kvalitní vody. Ono ani jiné cesty není. A ani by to moc nestálo. Dnes se už nikdo ve Vltavě, Berounce koupat nebude. Holt už je jiná doba. (Další povídání o Vltavě, Berounce, najdete vlevo v komentářích. Máte na toto téma také vzpomínky? Tak pište prosím do komentářů.)

III. žádost o grant: Jeden se nemůže divit, že občané Malé Chuchle neprodleně potřebují ochranu nejen proti hluku. A nemělo by to být pro chuchelské vedení obce zas tak velký problém. Vždyť protihluková opatření se dělají po celé republice a je to pro stavební firmy obrovský byznys. Není to zas tak dávno co se ve Velké zrodila jedna velká hrůza - ulice Mezichuchelská. Ta přivedla do obce tisíce aut denně a tedy i polétavý prach, těžké kovy, hluk atd. Tuto ulici nám byl čert dlužen. A navíc je pro naši milovanou obec naprosto zbytečná. Přinesla nám jenom problémy a lidem kolem ní bydlící nejen špatné životní prostředí, ale i finanční propad jejich nemovitostí. To všechno určitě nechtěli. Pochybuji, že tu protihlukovou stěnu milují.

Otázkou je proč když protihlukové stěny na Mezichuchelské, tak proč by nemohly být i v Malé Chuchli kolem dálnice a železniční trati? I tady lze dosáhnout na granty, dotace. Jenže vedení obce není ochotno pro občany Malé vůbec něco udělat. Proč? Tak to je zřejmé již v diskusi na tomto blogu. Míč, převedeno do fotbalu, je na straně lidí z Malé. Musí se domluvit. Sednout si a sepsat kasaci. Na tu jim musí ti nahoře odpovědět. A následně mohou jednat dál až do konečného vítězství...

IV. žádost o grant: Kdo dnes ví, že na Homolce žil poměrně v nemálo kusech sysel obecný. Neměl by to být zas tak velký problém se pokusit ho tam vrátit. Určitě by to byl zajímavý počin i pro chuchelskou základní školu, která by se o něj mohla z mnoha hledisek starat. AOPK ČR se v posledních letech intenzívně stará o jeho návrat na původní lokality. A víte, kde je od naší vísky nejbližší lokalita sysla obecného? No přece na dvou místech v Praze. A další pak v Českém krasu u Loděnice.

Jediným problémem je, že odbor životního prostředí magistrátu hl. m. Prahy přírodní rezervaci na Homolce nechal svojí nečinností zničit. Není to zas tak dlouho co do ní nastrkal mnoho peněz, ale jeho pokus se z neznalosti věci bohužel nepodařil. I to je důvod rezervaci uvést do původního stavu. To dokonce magistrátu ukládají zákony České republiky.

V. žádost o grant: Zásluhou pana Lapáčka to byl pro Velkou Chuchli obrovský úspěch, který neměl po celé republice v té době následovníka. Jako první jsme si vybudovali nový plyn, vodovodní řád a rozvod kabelů pro elektřinu. A pak se to tak nějak zadrhlo. Veškerá vykopaná zemina se odvážela do Žákova lomu. Měla tam být krátkou dobu, deponie, a jak je známo je tam do dnešních dnů. A to je špatně. Ten deponovaný sklad je totiž v přírodní rezervaci Homolka, kam jednoznačně žádný odpad nepatří. Jak šel rok za rokem, tak v lomu se ukládalo ledacos včetně jedovatých látek. Zajímavé na celé kause je, že na odvezení skládky magistrát, hl. m. Prahy vyčlenil a také Chuchli předal několikamilionovou částku. Není již ten srávný čas se ptát kam ty peníze přišly? A jak je možné, že magistrát dovolil tímto způsobem přírodní rezervaci zničit?!


(...dokončení článku brzy.)

Znamená to snad, že tunel nebude?

9. listopadu 2017 v 16:02 | Nevím jak vy, vážení spoluobčané, ale já jsem pro tunel. Pouze on nebude narušovat krajinu kolem naší milované vísky. Nadjezd to bude jedna velká hrůza. Nebo máte opačný názor? |  NADJEZD

Když se v základní škole konala poslední veřejná schůze k problematice chuchelského železničního přejezdu, tak bylo konstatováno, že si občané rozhodnou sami jestli budou chtít nadjezd nebo tunel. Nyní dle rozhodnutí radotínského úřadu se ukazuje, že někdo bez nás o nás rozhodl o nadjezdu. Není zas v tento okamžik důležité zda je to jediná správná varianta. Důležité pro chuchelské lidi je, zda je to rozhodnutí o nás bez nás demokratické. A vo tom to je!!!

Poznámka: O článek níže jsem, na základě vašich informací, přání, napsal, jak chuchelským občanům chybí z místního úřadu tok informací. A i v případě železničního přejezdu, tunelu, nadjezdu, zde máte další příklad jak moc se to zakládá na pravdě. Nebo někdo z vás věděl, že tunel, podjezd, již není ve hře? Nadjezd bude stejná šílenost jako je Mezichuchelská. Do obce přivede další auta a věřte, že jich nebudou tisíce, ale statisíce. To opravdu chceme?

Bez spojení není velení.

9. listopadu 2017 v 15:26 | Žijeme v době, která nedokáže bez správných a pravdivých informací existovat. Bohužel to neplatí pro místní úřad ve Velké Chuchli. Ten se jich bojí jako čert kříže. Nebo ti co je mají občanům poskytovat jsou neumětelové? |  Zpravodaj
Již dlouhé roky zde na blogu tvrdíme, že občané Malé a Velké Chuchle postrádají od vedení obce a zastupitelů informace. Platí to ale určitě i naopak. Webové stránky jsou mrtvé a o zpravodaji marně mluvit. Věřme, že s nástupem nového předsedy - Mgr. Pavel Klán - redakční rady se vše brzy začne měnit. Jsme moc rádi, že se konečně našel někdo kdo rovněž po informacích volá - Spolek rodičů chuchelské základní školy.

Pana starostu jsme požádali, zda by nebylo možné veřejnost pravidelně podrobně informovat o průběhu přípravy a realizace výstavby přístavby ZŠ. Stejně bychom uvítali i zlepšení informovanosti o dalších projektech plánovaných ve Velké Chuchli. Prostorem by k tomu měl být web a Facebook, kam by se měly pravidelně všechny tyto informace pro veřejnost vkládat. Dalším prostorem pro předávání informací občanům je také tištěný Chuchelský zpravodaj, který je v současné době dvouměsíčníkem a zabývá se ve velké míře dodatečným zpravodajstvím o již uskutečněných akcích. Dále žádáme obec o zvážení možnosti, vydávat zpravodaj jako měsíčník i za cenu levnější grafické varianty a vkládat do něho veškeré informace o aktuálním stavu obce.

Spolek rodičů

Neprodleně je nutné začít od chuchelského zpravodaje. Pouze líný člověk ho může vydávat jednou za dva měsíce a to bez jakýchkoliv čerstvých a použitelných informací a faktů! Jak správně napsal Spolek rodičů, řeší již proběhlé naprosto pro obec nepodstatné záležitosti.

K diskuzi se také nabízí otázka, zda je nutné ho mít na tak kvalitním, tedy i drahém, papíře. Není v jednoduchosti větší síla? Přece není problém ho vydávat ne jednou za čtrnáct dní, ale dokonce jednou týdně. Potom by za méně peněz bylo i více muziky.

Nebo máš občanko, občane jiný názor?


Kam dál